Roboti doposud byli ovládáni algoritmy naprogramovanými lidmi. Vědci se zaměřili na propojení přemýšlivého slizovitého organismu a robotího obličeje, jemuž dali do vínku schopnost vytvářet grimasy a velmi věrně pracovat s mimikou na zákadě algoritmů. Děsivé? Již v tomto století se tak můžeme dočkat strojů, které kromě stále dokonalejší inteligence nabývají i věrohodnější lidskou podobu. I díky tomuto experimentu by tak nemuselo zůstat pouze u umělého naprogramování.

O co tedy jde? Ella Gale z bristolské University of the West of England sestavila mechanismus, jenž využívá zvláštní slizovou hmotu na organické bázi, která je ve své podstatě lehce inteligentní. Skýtá vlastnost při specifických podnětech určitým zůsobem reagovat, čehož výzkumníci využívají.

Za vše můžou promyšleně vysílané elektrické impulzy, jež jsou vytvářeny onou hmotou právě v důsledku jejího přeskupení. Posouvá se buď směrem k potravě (pozitivní  emoce) či utíká před světlem, které nemá ráda (negativní emoce). Rovněž se buď svraští nebo rozroste. Pokus si můžete prohlédnout na níže uvedeném videu.

Signály vysílá 64 miniaturních elektrod. Robot se tak může usmívat, mračit a dělat překvapeného či smutného, podle typu frekvence, jež je získána od organismů. "Robotický prvek byl zahrnut jakožto příležitost prezentovat novou technologii. V podstatě měl ukázat, že jsme schopni vzít data z biologie a propojit je s roboty," nechává se doktorka Gale slyšet. Dále pokračuje: "Zjistili jsme, že můžeme uchopit a rozlišit, co sliz činí jako odpověď na daný stimul." Ella Gale je badatelkou v oblasti "unconventional computing". Její počin skutečně poněkud nekonvenční je.

Ono spojení technologií vypadá tak, že na oněch 64 malinkých elektrod nanesla ovesné vločky a slizovou hmotu, odborně nazývanou přitažlivým Physarum polycephalum. "Je to jeden z nejjednodušších organismů schopných se učit," uvádí badatelka. Jak se organismus pohyboval po elektrodách směrem k potravě (či od světelného zdroje, jemuž byl vystavován), produkoval elektrické signály, které později vědci transformovali na zvukové frekvence.

Ty byly rozděleny na pozitivní a negativní - dle toho, jak se hmota pohybovala a jakým směrem rostla (zdali vůbec). Experiment  byl prezentován v průběhu nedávné konference Living Machines v londýnském Natural History Museum. Zdali tedy v sobě budou mít budoucí droidi kousek organické hmoty nevíme, přesto by mohla Physarum polycephalum skrývat ještě nevyužitý potenciál.

Náš sesterský portal DIIT již psal o detailním ztvárnění digitálního displeje, využitelného kupříkladu v zábavním průmyslu.