Obecný fakt: Snipeři jsou nejpopulárnější třídy ve všech hrách. Obecný fakt číslo dvě: Když postavíte titul na odstřelování, skoro vždycky je to průser. Můžete se s námi přít jak chcete, avšak pravdou je, že Sniper Elite V2 je navzdory komerčnímu úspěchu, jenž vedl ke dvěma spin-offům a vyvrcholil vývojem nadějně vyhlížejícího pokračování, přinejlepším lehce nadprůměrná záležitost. Ale co naplat, když autorům na trhu konkuruje maximálně City Interactive (výhra sama o sobě) se sérií Sniper: Ghost Warrior, která po nadějném rozjezdu zřejmě skončila druhým dílem. Ovšem těžko nedoporučit něco, co si můžete pořídit zadarmo.

Pokud byste měli za Sniper Elite platit, poradili bychom vám vyzkoušet demoverzi, s tou se ale pochopitelně do zítřejší sedmé hodiny večerní obtěžovat nemusíte. Rebellion totiž hru – zjevně v touze přitáhnout pozornost na chystaný sequel před začátkem E3 – na jeden den uvolnil ke stažení na Steamu. Žádná víkendová zápůjčka nebo jiná blbost, stačí na adekvátní kartě kliknout na zelené tlačítko Hrát a titul bude permanentně provázán s vaším účtem, což samozřejmě je, ať má nedostatky jakékoliv, příjemná věc už jen z hlediska běžné ceny. Sklony k pokrytectví plně přiznáváme.

Abychom vás svým postojem od „nákupu“ neodradili, musíme vyzdvihnout pěknou grafiku, ozvučení nebo model střelby. Problémová je však esenciální hratelnost, postavená čistě na zpomalených záběrech kulek trhajících orgány chaoticky pobíhajících nacistů. Tedy, nic proti trhání orgánů chaoticky pobíhajících nacistů, ale jelikož V2 postrádá systém plížení (to, co tam najdete, se tak těžko dá nazvat) či variabilnější řešení různých situací, zůstává náplň omezena na opakované rozpoutávání hektického pekla, na jehož konci uprostřed bojiště stojí hora z mrtvých wehrmachťáků, čtyři vraky tanků Tiger a osm vybuchlých náklaďáků, a které si bohužel nezadá s generickými řezničinami typu Gears of War. Některé dny jsou ale podobné zážitky nejlepším řešením a tehdy Sniper Elite jistě oceníte. A i kdyby ne, za vyzkoušení nic nedáte. Doslova.