Dne 21. dubna 2025 zveřejnil Durov na svém veřejném kanálu na Telegramu jasný postoj ke snahám evropských vlád – především té francouzské – prosadit zákony, které by nutily komunikační platformy dešifrovat soukromé zprávy svých uživatelů. „Telegram by raději odešel z trhu, než aby podkopal šifrování zadními vrátky,“ uvedl.

Francie, epicentrum konfliktu

Francouzská vláda byla v posledních měsících středobodem kontroverze. Tamní zákonodárci totiž vážně zvažovali zavedení zákona, který by vyžadoval, aby všechny šifrované služby – včetně Telegramu, Signal nebo iMessage – umožnily přístup k uživatelským datům na žádost úřadů. Tedy v praxi: vytvořit „zadní vrátka“, díky kterým by mohla policie číst jinak šifrované zprávy.

Odpůrci návrhu, mezi nimiž byli i přední kryptografové, varovali, že jakákoli taková „mezera“ by otevřela dveře nejen policii, ale i hackerům, špionům a kyberzločincům. Technologická realita je totiž neúprosná – šifrování je buď bezpečné pro všechny, nebo pro nikoho.

„Jakmile vytvoříte zadní vrátka, nikdy nemůžete zaručit, že jimi projde jen ten, kdo má klíč,“ vysvětlil Durov. „Mohou jimi projít i ti, kdo nemají.“

Ačkoliv francouzský senát kontroverzní návrh nakonec odmítl, napětí nepolevuje. Francouzský policejní prefekt se minulý týden znovu vyjádřil pro myšlenku zákonného přístupu k šifrovaným datům a přidal se tak k hlasům z dalších států – včetně Švédska, které podobný zákon plánuje zavést už v březnu 2026.

Stíhání, vyšetřování, tlak

Na případu Telegramu je mrazivé i to, že nejde jen o diskuze. V srpnu 2024 byl Pavel Durov ve Francii zatčen. Úřady jej obvinily z toho, že umožňuje komunikaci kriminálních struktur skrze svou platformu. Vyšetřování nadále pokračuje. I přesto se Durov nehodlá podřídit. Podle něj by oslabení šifrování poškodilo miliardy uživatelů kvůli několika tisícům kriminálních případů – přičemž zločinci by si pravděpodobně stejně našli alternativní kanály, jak komunikovat anonymně.

„Boj zdaleka nekončí,“ uvedl Durov. A má pravdu.

Evropská unie chce víc

Evropská komise nedávno představila novou bezpečnostní strategii s názvem ProtectEU, jejímž jádrem je právě možnost legálního přístupu k šifrovaným datům. Ačkoli návrh zní rozumně – najít rovnováhu mezi bezpečností a ochranou soukromí – kritici upozorňují, že technologická realita kompromis neumožňuje.

V praxi to znamená, že službám jako Signal, WhatsApp nebo Telegram hrozí, že budou muset buď porušit své vlastní šifrovací zásady, nebo opustit klíčové evropské trhy.

Ani tradičně neutrální Švýcarsko nezůstává stranou. Novela zákona o sledování komunikace by mohla podkopat nejen end-to-end šifrování, ale i anonymitu na internetu, což by zásadně změnilo pověst země jako útočiště pro digitální soukromí.

A co Spojené státy?

Situace není napjatá jen v Evropě. V americké Floridě se aktuálně projednává návrh zákona, který by nařizoval sociálním sítím umožnit přístup k účtům nezletilých uživatelů – včetně možnosti dešifrovat jejich zprávy.

Apple již v únoru letošního roku musel v Británii stáhnout svou funkci end-to-end šifrování iCloudu, čímž se stal varovným příkladem, že tlak vlád dokáže prolomit i zásady technologických gigantů.

Telegram jako poslední hráz

V této neustálé atmosféře strachu, dohledu a legislativních tlaků se Telegram profiluje jako poslední skutečný obránce digitálního soukromí. Ať už jej vnímáte jako idealistu, nebo jako technologického disidenta, Durov a jeho tým posílají jasný vzkaz: svoboda komunikace není vyjednatelná.

Otázkou zůstává, jak dlouho ještě dokáže Telegram vzdorovat sílícímu globálnímu tlaku. A co všechno jsme jako společnost ochotni obětovat ve jménu "bezpečnosti" – včetně vlastního práva mluvit bez odposlechu.