Bezpečnostní hrozba v Severním Kavkazu narůstá

Dagestán a Čečensko, dvě republiky ležící v ruském Severním Kavkazu, jsou dlouhodobě známé svými bezpečnostními problémy. Nestabilita v regionu je důsledkem složité kombinace socioekonomických problémů, náboženských tenzí a geopolitických faktorů. Jen během posledního roku došlo k několika závažným incidentům, které vyvolaly značné obavy mezi místními úřady i ruskou federální vládou.

V červnu 2024 například došlo k sérii koordinovaných útoků na pravoslavný kostel, synagogu a policejní stanice v dagestánských městech Machačkala a Derbent. Další znepokojivý případ se odehrál v srpnu téhož roku, kdy si čtyři ozbrojenci vzali rukojmí ve vysoce střežené věznici, což později vedlo k úmrtí několika členů ostrahy. Tyto incidenty pouze posílily argumenty úřadů pro tvrdší opatření vůči komunikačním kanálům, které by mohly být zneužity právě extremistickými skupinami.

Telegram je dnes v centru pozornosti ruských úřadů

Zákaz Telegramu v těchto regionech není ojedinělým opatřením. Aplikace se již v minulosti dostala do střetu s ruskými autoritami. Kupříkladu v říjnu 2023 Telegram sehrál klíčovou roli při organizaci protiizraelských nepokojů na letišti v Machačkale, kdy extremistické skupiny využily platformu k mobilizaci demonstrantů a šíření nenávistného obsahu. Přestože Telegram následně zablokoval kanály podněcující k násilí a odsoudil incident, místní úřady se rozhodly k dalšímu zpřísnění opatření.

Historie konfliktů mezi Telegramem a ruskou vládou ovšem sahá ještě dále. V roce 2018 se Moskva neúspěšně pokusila platformu zakázat poté, co její zakladatel Pavel Durov odmítl poskytnout šifrovací klíče FSB. Tento zákaz vedl k masivním výpadkům internetu, jelikož miliony IP adres byly blokovány. Nakonec byl zákaz v roce 2020 zrušen, když Telegram souhlasil s částečnou spoluprací na vyšetřováních souvisejících s extremisty.

Zatčení Pavla Durova a změna přístupu Telegramu

Současné napětí mezi Telegramem a úřady dále eskalovalo v srpnu 2024, kdy byl jeho zakladatel Pavel Durov zatčen v Paříži kvůli obviněním, že jeho platforma usnadňuje nezákonné aktivity, včetně obchodu s drogami a terorismu. Tento právní zásah proti jednomu z nejvlivnějších a nejviditelnějších technologických podnikatelů vedl k zásadním změnám v politice Telegramu. Společnost začala aktivněji spolupracovat s vládami a posílila moderaci obsahu, aby si udržela globální důvěryhodnost.

Důkazem této změny je prudký nárůst počtu žádostí o sdílení uživatelských dat, kterým Telegram vyhověl. V období od ledna do září 2024 odpověděl pouze na 14 žádostí amerických úřadů, které se týkaly 108 uživatelů. Nicméně ve čtvrtém čtvrtletí stejného roku Telegram zpracoval přibližně 900 žádostí, ovlivňujících více než 2 250 uživatelů.

Navzdory tomu, že Telegram čelí stále většímu tlaku ze strany vládních institucí, jeho růst tím neutrpěl. Naopak, v roce 2024 dosáhl platforma historického milníku – stala se ziskovou. S přibližně 950 miliony aktivních uživatelů měsíčně vykázal Telegram roční příjmy přesahující jednu miliardu dolarů. To představuje obrovský skok oproti 350 milionům dolarů v roce 2023. Můžeme mít proti Telegramu mnoho výhrad, ať už o jeho zbytečnosti či rizikovosti, ale musí se nechat, že je to poměrně vysoký úspěch vzhledem k tomu, jaké jsou na něj vyvíjeny geopolitické tlaky a panují kolem něj mnohé obavy.