Tři tuny zásob na oběžnou dráhu. Rusko vyslalo svou loď Progress 95
Podobné mise jsou v dnešní době už poměrně rutinní, přesto jde o technicky velmi precizní operaci, kde není prostor pro chyby. Progress 95 je bezpilotní nákladní loď, která na ISS dopravuje přibližně tři tuny zásob; od potravin a vody přes vědecký materiál až po palivo, které se využívá například pro korekce dráhy stanice.
Plán je takovýto: loď by měla dorazit ke stanici dnes 27. dubna kolem 20:00 EDT (půlnoc GMT v úterý 28. dubna). Samotné připojení (docking) probíhá automaticky, přičemž systém musí zvládnout přesné manévrování ve vysoké rychlosti a na oběžné dráze, kde se ISS pohybuje rychlostí zhruba 28 000 km/h.
Tento start představuje už druhou misi typu Progress v letošním roce. Předchozí loď, Progress 94, odstartovala 22. března a k mezinárodní stanici dorazila o dva dny později. Její mise nebyla úplně bez komplikací, jelikož se během letu nepodařilo správně rozvinout jednu z dokovacích antén. Navzdory tomuto problému se však nakonec podařilo loď bezpečně připojit ke stanici, kde zůstává dodnes.
Progress 95 nyní zaujme místo po lodi Progress 93, která ISS opustila 20. dubna. Jak už je u těchto lodí zvykem, její mise skončila řízeným zánikem v atmosféře nad Tichým oceánem, což odpovídá standardnímu postupu. Progress totiž není konstruován pro návrat na Zemi, a tak po splnění své úlohy jednoduše shoří v atmosféře spolu s odpadem ze stanice, který během mise nasbírá.
Stejný osud čeká i Progress 95, a to přibližně za sedm měsíců. Do té doby bude sloužit nejen jako zásobovací modul, ale i jako dočasný sklad a někdy také jako pomocný prostředek pro úpravu dráhy ISS.
Zásobování stanice dnes zajišťuje hned několik různých typů kosmických lodí. Vedle ruského Progressu jde o japonskou loď HTV-X, americký Cygnus od společnosti Northrop Grumman a Dragon od SpaceX. Každá z nich má trošku odlišnou roli a technické řešení.
Zajímavé je, že zatímco většina těchto lodí je po jednorázovém použití zničena v atmosféře, Dragon představuje výjimku. Dokáže se bez velkých obtíží vrátit zpět na Zemi a přistát do oceánu pomocí padáků, díky čemuž může dopravit zpět nejen experimentální vzorky, ale i techniku, která by jinak byla ztracena.
Na závěr je vhodné podotknout, že celý systém zásobování ISS dnes funguje jako dobře sehraná mezinárodní spolupráce, kde každá agentura i firma přispívá svou technologií. Mise jako Progress 95 jsou možná méně atraktivní, moc o nich neslyšíme v mainstreamových médiích, spíše můžeme spatřovat humbuk kolem pilotovaných letů, na druhou stranu bez těchto zdánlivě nudných misí by dlouhodobý pobyt lidí na oběžné dráze jednoduše nebyl možný.




















