CDR.cz - Vybráno z IT

Rusko chystá velkou misi na Venuši, která změní náš pohled na život ve vesmíru

Zdroj: Shutterstock

Rusko oznámilo plán vyslat v roce 2036 komplexní misi Venera-D na Venuši. Ta má kombinovat orbiter, přistávací modul i balónovou sondu a navázat na historické úspěchy sovětského programu, který jako jediný dokázal na této planetě skutečně přistát.
Přidejte si CDR do oblíbených na Google News

O Venuši se často mluví jako o „pekle vedle Země“. A není to přehnané. Teploty přes 450 stupňů a tlak, který by rozdrtil většinu techniky, z ní dělají místo, kde se dlouhodobě pracuje jen těžko. Přesto se právě sem chce Rusko znovu vrátit.

Plánovaná mise Venera-D má odstartovat v roce 2036. A nejde o žádný symbolický pokus. Podle dostupných informací má jít o komplexní projekt, který spojí hned několik přístupů. Na oběžné dráze bude pracovat orbiter, který se zaměří na mapování povrchu a sledování atmosféry. Současně se počítá s přistávacím modulem, který se pokusí získat data přímo z povrchu, což je na Venuši pořád extrémně náročná disciplína.

Zajímavým prvkem je i balónová sonda. Ta má fungovat v horních vrstvách atmosféry, kde podmínky nejsou tak extrémní jako dole. Právě tam se totiž může skrývat něco, co vědce láká možná nejvíc.

Otázka života, která znovu ožívá

V posledních letech se Venuše vrací do vědeckých debat i kvůli jedné myšlence. A sice, jestli by v jejích oblacích nemohl existovat nějaký primitivní život. Ne na povrchu, tam je to prakticky vyloučené, ale právě ve výškách, kde teplota i tlak dávají větší smysl.

Zdroj: Shutterstock

Objevily se studie, které upozornily na chemické stopy, jež by teoreticky mohly souviset s biologickými procesy. Nic z toho zatím není potvrzené a část vědecké komunity je k tomu dost skeptická. Jenže právě proto dává smysl tam letět a změřit to přímo.

Venera-D by v tomhle mohla sehrát důležitou roli. A nejde jen o Rusko. Do hry se znovu zapojují i další agentury. NASA připravuje vlastní mise, Evropská kosmická agentura (ESA) také. Po letech, kdy byla Venuše trochu stranou, se z ní najednou stává jedno z hlavních témat.

Rusko má v tomhle směru na co navazovat. Sovětské sondy Venera byly totiž jediné, které kdy na Venuši skutečně přistály a poslaly data zpět na Zemi. Už v roce 1970 to dokázala Venera 7, i když přežila jen krátce.

Další mise pak postupně zlepšovaly konstrukci a odolnost. Ani tak ale žádná nevydržela na povrchu déle než pár hodin. A právě to je jeden z cílů nové mise.

Písmeno „D“ v názvu Venera-D odkazuje na slovo dlouhodobý. Jinými slovy, cílem je prodloužit dobu, po kterou bude zařízení schopné fungovat v extrémních podmínkách. Jestli se to podaří, půjde o výrazný posun oproti minulosti.

Diskuze
Tagy: 
Zdroje: