Ještě před pár lety by myšlenka počítače postaveného na houbách zněla jako sci-fi. Dnes už má reálný vědecký základ. Tým z The Ohio State University ukázal, že mycelium běžných jedlých hub, například shiitake, se dokáže chovat jako tzv. memristor. To je součástka, která si pamatuje předchozí elektrické signály a díky tomu zpracovává informace podobně jako nervová síť v mozku.

Houby místo křemíku

Memristory patří mezi klíčové stavební kameny moderní výpočetní techniky. Běžně se vyrábějí z kovů a polovodičů, jejichž produkce je nákladná a ekologicky problematická. Právě tady se objevuje výhoda hub. Mycelium je biologicky rozložitelné, snadno se pěstuje a nevyžaduje vzácné suroviny. Výzkumníci zjistili, že po vysušení si houbová struktura zachovává stabilní elektrické vlastnosti a dokáže opakovaně reagovat na elektrické impulzy.

Vedoucí autor studie John LaRocco upozorňuje, že zásadní je i energetická stránka. Memristory inspirované mozkem nepotřebují téměř žádnou energii v klidovém stavu. To je velký rozdíl oproti dnešním čipům, které spotřebovávají elektřinu i tehdy, když vlastně nic nedělají.

Krok k udržitelným počítačům

Při laboratorních testech se ukázalo, že houbové memristory zvládnou tisíce přepnutí za sekundu s vysokou přesností. Při vyšších frekvencích sice výkon klesá, ale podobně jako v biologickém mozku lze systém posílit propojením více „uzlů“. Jinými slovy, přidáním dalších hub. Spoluautorka výzkumu Qudsia Tahmina v tom vidí příklad technologie, která roste z přírody a ne proti ní.

Studie publikovaná v odborném časopise PLOS One naznačuje, že houby by jednou mohly najít uplatnění v okrajových výpočetních systémech, nositelné elektronice nebo v prostředích, kde je klíčová nízká spotřeba a jednoduchá výroba. Nejde o náhradu dnešních procesorů v notebooku. Spíš o nový směr, který ukazuje, že výpočetní technika nemusí být postavená jen na křemíku a kovu.