Když jsme mluvili o slušném výkonu (vzhledem k ceně), určitě je podstatné zmínit, jaká konfigurace a architektura za ním stojí. Jak jistě tušíte, nebude se jednat o supervýkonný stroj s vícejádrovým procesorem, velikou operační pamětí a nadupanou grafikou.

Na tištěném spoji o rozměrech 85,6 × 53,98 mm a váze 45 g se skrývá SoC Broadcom BCM2835, který se dá označit za nejdůležitější komponentu (SoC - System on chip - stručně řešeno vícero komponent počítače v jednom jediném čipu, zde konkrétně CPU, GPU, DSP a SDRAM).

Procesorová část nese označení ARM1176JZF-S core, tepe na frekvenci 700 MHz a kontruje jí 256 MB paměti RAM. Operační paměť je sdílená s GPU částí nesoucí název Broadcom VideoCore IV, podporující API OpenGL ES 2.0 a přehrávání videa v rozlišení 1080p o 30 snímcích za sekundu. Samozřejmě zvládá i dekódování h.264/MPEG-4 AVC.

Dále se na jeho těle nachází dva USB porty, analogový výstup obrazu RCA Video a digitální HDMI, které k našemu potěšení nepřenáší jen obraz, ale funguje i zvuk. Samostatný zvukový výstup je zastoupen v podobě standardního 3,5 jacku. K síti se připojíme pomocí ethernetu a jelikož Raspberry ani přes svou malou spotřebu na vzduch nejede, napájení je řešeno pomocí micro USB konektoru a při svém běhu si řekne o příjemných 3.5 W (700 mA).

Co se softwaru týče, jsou v oficiální nabídce na stránkách výrobce hned tři různé operační systémy - Debian "squeeze", Arch Linux ARM a QtonPi. Samozřejmě není nutné se spoléhat jen na software od výrobce. Důkazem toho jsou povedené verze XBMC pro toto malé zařízení s názvem OpenELEC XBMC a Raspbmc - na všechny zmiňované systémy se samozřejmě podíváme detailněji.

Obsah balení, co je nutné dokoupit?

Balíček, který případnému zájemci dorazí, není nijak zvlášť rozměrný. Aby také ano, uvnitř se nachází pouze malá destička s napájenými čipy a konektory, případně k ní paměťová karta, pokud jste si jí objednali k zařízení.

To značí, že aby Raspberry Pi šlo využívat, bude nutná investice do několika dalších drobností. První z nich je napájecí micro USB kabel, bez kterého se zkrátka neobejdete. Druhou je paměťová karta formátu SD s kapacitou minimálně 2 GB, přičemž je lepší využívat kvalitnější modely. Na některých stránkách a diskusních fórech nedoporučují kupovat micro SD s adaptérem, ale sám jsem přesně takový 8GB model zakoupil, dokonce se jednalo o jeden z levnějších, a s žádným problémem jsem se nesetkal.

HDMI už většinou pořízené máme a pokud ne, bude investice do něj opět nutná. Špatnou volbou není ani zakoupení bezdrátové klávesnice s myší, pokud tedy zařízení chceme pohodlně využívat jako multimediální centrum připojené k TV.

Co by placce slušelo a pomohlo chránit její obnažené obvody je nějaký kryt či case. Na internetu je jich k dostání hned několik a dokonce lze nalézt zajímavé nápady a návody, jak si jej udělat zdarma v domácích podmínkách. Ty nejlepší z nich si ukážeme v jedné z kapitol článku.