Rotující glóbus, stavění báze, výzkum, pitvání emzáků, napínavá pozemní akce a v závěru měsíce pravidelné hodnocení zúčastněných států – kdo nehrál X-COM v době, kdy se ještě psal s pomlčkou, neví, co je pravá tahovka. Špatně spočítané jednotky času, přehlédnutý nepřítel nebo klidně jenom taková banalita jako nevycházející finance a mohli jste rovnou hodit ručník do ringu. Tenhle titul si nevybíral a smrt jednoho vojáka často znamenala nutnost rovnou vytisknout parte pro zbytek týmu. Přesto se člověku nikdy neomrzelo začít znovu.

Vývojáři Xenonautů očividně byli nespokojeni s lineárnějším pojetím XCOMu od Firaxis a rozhodli se nabídnout vlastní verzi klasiky, s důrazem na věrnost předloze se všemi plusy i mínusy. Což je dost průšvih, projekt se totiž od svého vzoru v mnohém neliší a hned z počátku tedy automaticky vyvstává otázka: Proč byste sakra měli dávat šest stovek za tohle, když si na Steamu můžete za necelé sto pade pořídit to legendární UFO Defense?

Inovace nula

Inu, neměli byste. Ledaže nevíte, co s penězi, nebo vám fakt brutálně vadí pixelatá grafika. Ne že by šlo o špatnou věc – to z podstaty nejde –, ale nabízí to samé, co už jsme tu měli několikrát, jen v lehce změněné podobě. A myslíme vážně lehce – na úrovni otáčivé zeměkoule rozložené do formy 2D mapy ze školního atlasu. Víc invenční bylo i UFO: Aftershock od českého Altaru.

Co vás čeká, je stejně jako v mnoha jiných tematických záležitostech – sequelech a rebootech X-COMu a jeho napodobeninách (UFO: Extraterrestrials a další) –, fáze hospodaření se zdroji během budování a vylepšování základny, najímání vojáků, vědců a inženýrů, financování výzkumů zbraní, technologií apod., jejich následné výroba, nákupy vozidel a munice, vyzbrojování svých svěřenců a ochrana členských států projektu ochrany planety před útoky z venčí, následovaná výsadky ozbrojeného komanda a bojem s cizáky v tahovém režimu.

Právě na něm je nejvíce vidět křečovitá snaha držet se zuby nehty retro mechanik. Konflikty jsou lidově řečeno "hardcore jak sviňa", ovšem postrádají jakoukoliv dynamiku a zábava se z nich po chvíli vytrácí. Vojáci umějí střílet, běhat, krčit se a házet granáty (z nějakého důvodu však ne skrz okno nebo přes dřevěný plot), nemají speciální schopnosti či dovednosti, veškerý jejich vývoj představuje takřka neznatelné zlepšení statistik po splněné misi a akce stojí příliš mnoho časových jednotek, aby systém fungoval lépe než ten, co si přisvojil XCOM: Enemy Unknown. Rozlehlé mapy jsou sice super, ale pohyb po nich je příjemný asi jako potrat.

Oldschool až to bolí

Absence původního obsahu zamrzí. Přitom třeba při leteckých soubojích se ukazuje, že autoři měli i zajímavé nápady, když jednoduchou obrazovku s pár povely (na které stíhačka pronásledovala létající talíř) nahradili pauzovatelným rozhraním pro plnou kontrolu letounů, nabízejícím možnost taktického útoku, ještě než trosky vesmírného plavidla vyšlete prozkoumat pěchotu a přepnete se do tahového módu. Škoda, že víc fantazie neinvestovali také do jiných prvků.

Docela pěkný je vizuální styl. Grafika je možná účelová, ale i tak do ní tvůrci vložili nějakou péči a díky důrazu na detail a ne úplně marným animacím jsou Xenonauti na pohled docela příjemní, což platí též o artworcích využitých na pozadí škály tabulkových rozhraní. Oproti tomu některé zvuky trhají uši, a z toho jsme při delších seancích nadšení nebyli.

Verdikt

Dobré řemeslo, zbytečná hra. Xenonauts je kopírka s asi dvěma vlastními nápady, vhodná maximálně jako alternativa, pokud pro vás průchod lepšími tituly ze sérií X-COM, XCOM a trilogie UFO představuje zpaměti naučenou proceduru.