Po desetiletích, kdy vědci na základě masivních odtokových kanálů, starobylých říčních údolí a prastarých delt věřili, že Mars kdysi hostil prostředí podobné Zemi, se objevují nové důkazy, které tuto představu obohacují. Rozsáhlé geologické struktury, které byly dříve připisovány vodním tokům, nyní mohou skrývat stopu i po jiných tekutinách.

Podle nejnovějších studií mohl na povrchu raného Marsu krom vody proudit i kapalný oxid uhličitý a formovat krajinu podobně jako naše řeky a kanály. Hustší atmosféra bývalého Marsu by umožnila oxid uhličitý vykondenzovat do kapalné podoby, čímž by vznikaly šokové vlny a eroze podobné těm vodním, které jsme dosud studovali.

„Je složité přesně určit, jak pravděpodobné je, že kapalný oxid uhličitý hrál na Marsu tuto roli,“ uvedl Michael Hecht, vedoucí výzkumník přístroje MOXIE na NASA roveru Perseverance, v rozhovoru pro MIT News. „Nicméně data, která máme, naznačují, že tuto možnost nemůžeme přehlédnout.“

Výzkumníci se při svých závěrech opírají o předchozí studie z oblasti zadržování uhlíku, které zkoumaly interakce oxidu uhličitého s minerály v přítomnosti slané vody či superkritického stavu CO₂. Tyto experimenty odhalily, že oxid uhličitý může tvořit karbonáty a další minerály, což odpovídá podmínkám, jež panují na Marsu.

„Zemská geologická data nám ukázala, že oxid uhličitý může reagovat s minerály v přítomnosti vody, a toto by pravděpodobně platilo i na Marsu,“ vysvětlují vědci ve své studii. „Produkty těchto reakcí – jako karbonáty a fýlosilikáty – jsou v souladu s minerály, které dnes na Marsu nacházíme.“

Mineralogie a povrchové rysy Marsu by tak mohly vznikat nejen z vody, ale i z tání stabilního kapalného oxidu uhličitého pod ledovci nebo z podzemních rezervoárů. Tento nový pohled vyzývá vědce, aby přehodnotili představu o jednotném, teplém a vlhkém prostředí a místo toho zvažovali scénáře s krátkodobými a nestabilními procesy, často probíhajícími pod povrchem.

Zdroj: Shutterstock

Navíc kombinace kapalné vody a oxidu uhličitého by mohla společně utvářet krajinu na Marsu mnohem komplexněji, než jsme si dosud dokázali představit. „Nejde o to, že by to muselo být jen jedno nebo druhé,“ dodává Hecht. „Musíme být otevřeni možnostem, které přesahují naše tradiční Zemské předpoklady.“

Podle Hechta zůstává otázka, jak přesně kapalná voda a oxid uhličitý na Marsu ovlivnily jeho geologii, která je jednou z největších záhad marsovské vědy. „Je pravděpodobné, že neexistuje jediná správná odpověď, ale tento výzkum přidává další kus do složité skládačky,“ uzavírá.