Právě to je hlavním hnacím motorem mnoha vědeckých týmů, kteří se snaží vyvinout nějaké alternativní řešení. Na jedno takové přišli i čínští vědci, kterým se podařilo vypěstovat v tělech prasat funkční lidské ledviny. V rámci experimentu bylo vytvořeno chimérické lidsko-prasečí embryo, které bylo složeno jak z buněk lidských, tak z buněk prasečích.

Tato embrya byla poté vpravena metodou umělého oplodnění do samice prasete. Vyvinutá embrya byla podrobena testování a zjistilo se, že jejich ledviny se z převážné části skládají z lidských buněk. Z medicínského pohledu je to revoluční, protože se jedná o první případ na světě, kdy byl v živočichovi vypěstován lidský orgán.

Zdroj: Shutterstock

Prozatím vědci dokázali vypěstovat například myší orgány u potkanů, atp. Jak již bylo řečeno výše, tak nové ledviny obsahovaly pouze většinu buněk lidských. Stále zde byly ale buňky prasečí, ze kterých byly třeba nervy a cévy. To jinými slovy zabraňuje jejich využití jako náhradní orgán pro potřeby transplantace.

Zajímavé je, že ledviny byly prakticky jediný orgán, kde lidské buňky převažovaly. Všude jinde totiž vévodily buňky prasečí. Všechny dosavadní pokusy dopadly tak, že prasečí geny vždy přetlačily ty lidské. Nyní se ale z jednobuněčného embrya pomocí genetického inženýrství vyjmula informace o ledvinách a do toho prostoru se integrovaly kmenové buňky z lidského embrya.

V rámci pokusu se vytvořilo 13 embryí, která byla vpravena do 13 prasečích matek. Po maximálně 28 dnech byl vývoj ukončen a tato embrya se začala testovat a analyzovat. Nikdo ale neví, zda se někdy podaří dosáhnout toho, že budou ledviny v praseti složeny pouze z lidských buněk.