Rusové odhalili gigantickou ponorku Belgorod. Bude nosičem jaderných torpéd
Před několika dny proběhl v ruských loděnicích Severodvinsk slavnostní ceremoniál, při němž byla spuštěna na vodu a odhalena široké veřejnosti nová ruská ponorka Belgorod. Stavba ponorky Belgorod se přitom pyšní celkem zamotanou historií, protože po mnoho let byla ponorka rozestavěna, a zdálo se, že i samotné Rusko moc neví, co si s ponorkou Belgorod dále počít.
Samotné práce na ponorce Belgorod, v té době označované jako projekt 949A (Oscar ll) začaly založením kýlu v roce 1992. V roce 1994 byly práce na ní zastaveny, přičemž po potopení ponorky K-141 Kursk v roce 2000 bylo rozhodnuto znovu obnovit práce na této ponorce. Ty ovšem znovu skončily v roce 2006. Pak se pár let nic nedělo, než došlo v roce 2012 k reaktivaci celého projektu pod novým značením projekt 09852. V rámci nového projektu bylo rozhodnuto, že oproti projektu 949A dojde k podstatnému navýšení délky ponorky o 30 metrů. Belgorod se tedy může pochlubit, že patří mezi nejdelší ponorky na světě.
Plný výtlak ponorky (plně naložená a ponořená) by měl dosahovat 30 000 tun, přičemž ponorka dosahuje délky 184 metrů a šířka činí 18,2 metrů. Tato gigantická ponorka pak může plout rychlostí až 33 uzlů (61 km/h) a může se ponořit do hloubky až 500 metrů. Ponorka je poháněná dvojicí jaderných reaktorů.
Belgorod má v prvé řadě sloužit jako mateřské plavidlo různé podmořské drony. Z Belgorodu může startovat např. dálkově řízené bezosádkové podvodní plavidlo Klavesin a další různé podmořské drony určené pro hlubokomořské operace. Belgorod dále může nést i miniponorku Losharik s vlastním jaderným pohonem a posádkou. Ponorka Belgorod by měla najít uplatnění nejenom v rámci vojenských misí, ale může být využívána i pro hlubokomořské operace vědeckého charakteru nebo v rámci záchranných a pátracích misí.
Co se týče vojenských misí, tak se předpokládá že ponorka bude sloužit k různým speciálním špionážním a průzkumným misím nebo k útokům proti letadlovým lodím nebo ponorkovým přístavům. K tomu bude moci využívat až šestici jaderných torpéd Poseidon, které mohou být vybaveny 2megatunovou termojadernou bojovou hlavicí nebo mohou se svými pokročilými elektronickými systémy sloužit jako podvodní drony určené k průzkumným a špionážním operacím.