Super Heavy Starship poprvé dohromady
Krom prvního spojení obou částí došlo k oznámení, že rampa má zachytávat i Starship.
Super Heavy Starship poprvé spojeny
Kolem SpaceX je pořád rušno a je prakticky jedno, o jaký jde projekt. Pochopitelně nejvíce pozornosti nepřekvapivě přitahuje vývoj Super Heavy a lodi Starship (), které se mají v budou stát hlavním "tažným koněm" SpaceX, dopravit astronauty zpět na Měsíc a svou vysokou nosností a zároveň kompletní vícenásobnou použitelností zcela změnit přístup k letům do kosmu.
Super Heavy společně s lodí Starship vcelku bude největší (nejvyšší, s nejvyšší tahem v 1. stupni) superraketou v historii. A že nejde o fantazii se opět potvrdilo při zkouškách prototypu Super Heavy B3. Ten měl původně provést krátký skok a posléze byl zvažován pro první orbitální let. Ale nakonec nikam nepoletí a slouží k pozemnímu testování. Nejprve proběhly tlakové zkoušky s plynným a posléze kapalným dusíkem ještě bez motorů s využitím tlakových pístů.
A protože nedošlo ke znatelnějším komplikacím, mohlo dojít 19. července k prvnímu krátkému statickému zážehu tří (z celkem 33 plánovaných) motorů Raptor. Ano – v současnou dobu se počítá s tímto počtem motorů na místo původně plánovaných 31 s tím, že 20 motorů umístěných na kraji nemá být vybaveno hydraulikou pro naklápění. Minimálně při první misi však má mít Super Heavy "jen" 29 motorů, protože více není prozatím zapotřebí.
22. srpna pak došlo na netrpělivě očekávanému prvnímu spojení prototypu Super Heavy B4 s lodí Starship na rampě, které mají podstoupit právě první orbitální let. I když nosič ani rampa ještě nejsou zcela připraveny k prvnímu startu, pokrok je zcela zřejmý. Krom ověření "napasování" mohlo být dalším důvodem ještě další zvýšení publicity. SpaceX totiž stále čeká licenci, respektive povolení od Federální letecké správy FAA (Federal Aviation Administration) pro orbitální starty z Nového Mexika.
Super Heavy Starship poprvé dohromady
V současné době tak technici kromě jiného pracují na obou částech nosiče i startovací rampě. V plánu je minimálně jeden statický zážeh Super Heavy a to všech 29 motorů dohromady.
Mechazilla má zachytávat i Starship
O tom, že nosič Super Heavy nebude mít přistávací nohy, už se nějakou dobu ví. Před nedávnem se však ukázalo, že je nemá mít ani Starship. Tedy alespoň nikoliv pro přistání na Zemi, respektive zemi. Starship pro přistání na Měsíci by je mít měl minimálně do té doby, kdy by se v ideálním případě podařilo vybudovat u budoucí měsíční základny infrastrukturu podobnou z hlediska fungování té na Zemi.
Právě na Zemi mají přistávání probíhat do tzv. Mechazilla – jakýchsi mohutných ramen, jenž budou součástí startovacích ramp a zároveň sloužit k manipulaci. Super Heavy má na ramena dosedat záchytnými body pod roštovými kormidly. V případě Starshipu ještě konstrukční řešení není zcela jisté. Současná představa každopádně počítá po přistání s umístěním nosiče rovnou na startovní podstavec a takřka bezprostřední připojení Starship. Cílem totiž je zrychlit přípravu na další vypuštění a zcela vypustit převoz jakýchkoliv částí na údržbu, jako je tomu nyní u raket Falcon 9. SpaceX přitom doufá, že celý mechanismus zvládne připrav nosič pro další start za méně než hodinu!
Takhle nějak by mohl přistávat Starship
Vzhledem k doslova živelnému vývoji nelze vyloučit konstrukční i koncepční změny celého přistávání. Ostatně ohledně způsobu přemýšlení vypovídá skvělý rozhovor s Elonem Muskem pro Everyday Astronaut. Na druhou stranu je jasné, že pro Super Heavy půjdou těžko navrhnout přistávací nohy, když to konstruktéři očividně (a zcela správně) vzdali v případě lehčí lodi Starship. Na premiéru zachycení přistávajících raket na rampě si však v každém případě ještě budeme muset počkat. Při blížícím se prvním orbitálním letu mají obě části přistávat do oceánu.
