Na trpasličí planetě Ceres se objevují svítící skvrny: NASA stále neví o co jde
Vesmírná sonda Dawn, jejímž úkolem je od roku 2007 cesta k největším objektům tzv. hlavního pásu asteroidů nacházejícího se mezi Marsem a Jupiterem, jako právě zmiňovaná planetka Ceres, již brzy dosáhne její oběžné dráhy. Ještě než se na ní dostane, stihla pořídit sérii fotografií jejího povrchu.
Vědci tak získali nový materiál, který jim pomůže prozkoumat záhadné skvrny na povrchu, které způsobily nemalý rozruch. Světlá místa uvnitř kráteru vypadají i ve stínu jako svítící plochy pokryté ledem. Fotografie byly pořízeny 14 a 15 dubna tohoto roku ze vzdálenosti 22 000 km od severního pólu planetky.
Čím více se sonda přibližuje, tím více hodnotných informací se zpět na Zemi dostává. Dvojice velkých míst je přibližně 92 km široká a oproti okolnímu povrchu je nápadně světlá. Rozličné teorie jejich vzniku hovoří o povrchovém ledu, místech pokrytých solí či vulkanické činnosti. Finální rozuzlení však přijde až s dalším přiblížením sondy.
Dawn se přiblíží na oběžnou dráhu planetky 23. dubna tohoto roku. Poté začne ze vzdálenosti 13 500 km mapovat povrch a získá tak pro NASA detailní snímky celé planetky. Zmíněná vzdálenost je jen startovním bodem. Postupně se sonda bude přibližovat až na vzdálenost pouhých 260 km, což už je na vesmírné poměry velmi blízko. Je to dokonce blíže, než je vzdálenost ISS obíhající kolem Země.
Jestliže tedy byly zatím obrázky světlých skvrn nedostatečně kvalitní, nyní se můžeme těšit na finální rozuzlení otázky jejich původu.