Telegram se stává útočištěm pro prodej deepfake softwaru a další kyberzločiny
OSN ve své zprávě uvádí, že na Telegramu existují silné důkazy o podsvětních trzích s daty, kde se kyberzločinci zaměřují na organizované zločinecké skupiny působící v jihovýchodní Asii. Celkový roční obrat těchto zločineckých sítí v oblasti kyberkriminality dosahuje neuvěřitelných 27,4 až 36,5 miliard dolarů. Kromě kyberkriminality je v této oblasti častým fenoménem také obchod s lidmi, který poskytuje pracovní sílu pro tyto nelegální operace.
Telegram – ráj pro kyberzločince
Telegram, který se původně prezentoval jako bezpečná a šifrovaná aplikace pro soukromou komunikaci, začíná být čím dál více zneužíván k nekalým účelům. UNODC varuje, že v posledních měsících dochází k nárůstu klíčových slov spojených s deepfake technologií, což naznačuje zvýšenou poptávku nebo zájem o tuto technologii mezi uživateli aplikace. Deepfake software, který umožňuje manipulaci videí a obrázků, představuje významné riziko nejen pro soukromé osoby, ale i pro společnosti a politické instituce.
Zdroj: Shutterstock
Dalším alarmujícím zjištěním je nárůst obchodu s ukradenými daty na Telegramu. Podle zprávy OSN zde hackeři nabízejí k prodeji osobní údaje, včetně kreditních karet, hesel, historie prohlížení a dalších citlivých informací, které mohou být zneužity pro finanční zločiny nebo vydírání.
Lidské oběti digitálního zločinu
V mnoha případech jsou tyto kyberzločiny spojeny s obchodem s lidmi. Zločinecké skupiny často využívají tyto oběti k tomu, aby provozovaly své nelegální operace. Tito lidé jsou nuceni pracovat v nelegálních call centrech, která jsou zaměřena na phishing a další typy podvodů. Zpráva OSN poukazuje na to, že obchod s lidmi a kyberkriminalita se v jihovýchodní Asii často prolínají a vytvářejí smrtící kombinaci, která má devastující dopady na oběti.
Jaké jsou možnosti řešení?
Situace kolem zneužívání Telegramu a rozvoje kyberkriminality v jihovýchodní Asii vyžaduje naléhavá řešení. OSN navrhuje několik opatření, která by mohla pomoci zmírnit tuto hrozbu. Patří sem například lepší mezinárodní spolupráce v oblasti sledování a potírání kyberzločinu, zvyšování povědomí o nebezpečí deepfake technologie a zdokonalování šifrovacích systémů a bezpečnostních protokolů na digitálních platformách.
Telegram by mohl zvážit zpřísnění svých bezpečnostních politik a pravidelnou kontrolu obsahu, který na platformě koluje. Vzhledem k tomu, že platforma umožňuje anonymitu a poskytuje šifrované komunikační kanály, může být obtížné identifikovat a zastavit zločinecké aktivity, které zde probíhají. Společnost by však měla spolupracovat s mezinárodními organizacemi a úřady, aby bylo možné efektivněji čelit rostoucímu problému.