Zatímco se svět nadšeně dívá na umělou inteligenci jako na motor inovací, profesor Shalom Lappin přináší varovné poselství: bez regulace, transparentnosti a spravedlnosti se může stát AI ničivou silou – nejen pro trh práce, ale i pro demokracii a veřejný prostor. Ve své knize Understanding the Artificial Intelligence Revolution předkládá důkazy, že reálné problémy AI nejsou sci-fi roboti, ale nerovnost, manipulace a ekologická stopa technologií.

Dominance technologických gigantů

Lappin upozorňuje na prudkou koncentraci moci v rukou několika málo firem. V roce 2022 vytvořily technologické společnosti 32 hlavních modelů strojového učení, zatímco univerzity pouze tři. To znamená, že směr vývoje AI určují primárně komerční zájmy, nikoli vědecká rozmanitost nebo veřejný prospěch.

Tato monopolizace výzkumu ohrožuje nejen etiku, ale i férovost technologií. Lidé, jejichž data jsou používána k trénování AI systémů, často nemají možnost rozhodnout o tom, jak a kým budou jejich informace zpracovány. Podle Lappina to představuje zásadní narušení rovnováhy mezi korporacemi a občanskou společností.

Ekologická stopa AI

Trénování jazykového modelu, jako je ChatGPT-4, spotřebovalo odhadem 50 gigawatthodin elektřiny – tedy tolik, kolik za rok spotřebují tisíce domácností. Výroba čipů pro AI zahrnuje toxické chemikálie, obrovské množství vody i energie. Čipové továrny běžně spotřebují až 100 megawattů za hodinu. Zatímco o ekologii se často mluví u dopravy a zemědělství, AI je novým energetickým žroutem, o kterém se zatím mlčí.

Právo a vlastnictví v digitálním věku

Jedním z klíčových bodů Lappinova doporučení je reforma autorského práva. Současná situace umožňuje technologickým firmám využívat chráněná díla bez svolení autorů. Podle Lappina by firmy měly být povinné získat souhlas vlastníků práv a zveřejnit, na jakých datech byly jejich systémy natrénovány. To by přineslo větší transparentnost a férovější podmínky pro tvůrce.

Zdroj: Shutterstock

S nástupem generativní AI se svět ocitl na pokraji informačního rozkladu. Deepfaky, přesvědčivé texty a manipulace se stávají každodenní realitou. Lappin varuje, že pokud se nepodaří odlišit pravdu od záměrné lži, veřejná debata a společenská důvěra se rozpadnou. To už prý dnes údajně ohrožuje volby, zdravotnictví i sociální soudržnost.

Spoléhání se na samo-regulaci firem podle Lappina selhává. Je zapotřebí politických opatření, která budou regulovat algoritmy s dopadem na zdraví, zaměstnanost a svobodu slova – zejména tam, kde hrozí šíření nenávisti a nepravd.

Připravme se na zánik starých profesí

Umělá inteligence také ohrožuje desítky milionů pracovních míst. Zasaženy nejsou jen rutinní práce, ale i kreativní a intelektuální profese. Lappin proto vyzývá k masivním veřejným investicím do vzdělávání, rekvalifikace a rozvoje nových forem zaměstnání. Trh tyto změny sám nezvládne, zejména pokud hlavní motivací zůstane zisk několika firem.

Nejde o budoucnost. Jde o přítomnost.

Slova profesora Lappina rezonují jako ozvěna výzev, které už klepou na dveře. Nejde o sci-fi nebo vzdálené scénáře, ale o konkrétní dopady dnešních rozhodnutí – nebo nečinnosti. Bez pravidel, transparentnosti a veřejné kontroly může AI přerůst v sílu, která rozkládá společnost, ničí planetu a také prý údajně podkopává demokracii. Naopak s jasně nastaveným rámcem může být silou pro spravedlnost, efektivitu a pokrok.