Když člověk usne pod celkovou anestezií, většina lidí předpokládá, že mozek jednoduše přestane vnímat okolní svět. Právě na tom ostatně stojí celý princip narkózy. Nová studie amerických neurologů ale naznačuje, že lidský mozek může být během bezvědomí mnohem aktivnější, než se dlouhé roky myslelo.

Výzkum zveřejněný 6. května 2026 v časopise Nature vedl tým z Baylor College of Medicine. Vědci během operací epilepsie sledovali aktivitu neuronů přímo v hipokampu, tedy části mozku spojované hlavně s pamětí a učením.

Právě podobná operace je jednou z mála situací, kdy se výzkumníci mohou dostat tak hluboko do lidského mozku a současně měřit aktivitu jednotlivých neuronů v reálném čase. Tým kolem neurochirurga Sameer Sheth využil speciální sondy Neuropixels, které dokážou zachytit komunikaci stovek neuronů najednou. A výsledky byly překvapivé i pro samotné autory.

Mozek reagoval na změny i na slova

V první části experimentu pacienti pod narkózou poslouchali jednoduché zvuky. Občas se mezi pravidelnými tóny objevil jiný. Mozek si těchto změn podle vědců všiml. Aktivita neuronů se navíc postupně měnila, jako by se systém na nové podněty učil reagovat.

To samo o sobě bylo nečekané. Ještě zajímavější ale přišlo později.

Výzkumníci pak pacientům pouštěli krátké mluvené příběhy a sledovali, co se bude v mozku dít. Podle dat hipokampus nereagoval jen na samotný zvuk řeči. Neurony údajně rozlišovaly i různé typy slov, například slovesa nebo podstatná jména.

Mozek navíc podle studie vykazoval známky takzvaného prediktivního zpracování. Jednoduše řečeno, snažil se odhadnout, jaké slovo bude následovat dál.

Právě to vědce zaujalo asi nejvíc. Podobné mechanismy totiž bývají spojovány hlavně s bdělým a soustředěným stavem člověka. „Mozek zřejmě dál předvídá pokračování příběhu, i když člověk není při vědomí,“ uvedl Sameer Sheth.

Staré představy o vědomí dostávají trhliny

Studie zároveň znovu otevřela debatu o tom, co přesně je lidské vědomí. Podle autorů totiž může být schopnost rozumět řeči nebo předvídat informace oddělená od samotného vědomého prožívání.

To je poměrně zásadní myšlenka. Dlouhé roky se totiž předpokládalo, že podobně složité zpracování informací vyžaduje aktivní vědomí člověka.

Neznamená to ale, že lidé pod narkózou „vnímají“ svět stejně jako při běžném stavu. Autoři studie sami upozorňují, že výzkum se týkal pouze jedné formy anestezie a jedné konkrétní oblasti mozku. Není tedy jasné, jestli podobné procesy probíhají i během spánku, kómatu nebo jiných stavů bezvědomí.

Výsledky přesto vzbudily velkou pozornost i mimo neurologii. Někteří odborníci upozorňují, že podobnost s fungováním jazykových modelů umělé inteligence není úplně náhodná. I moderní AI totiž pracuje hlavně na principu předvídání dalšího slova.