Vesmír přestává být skladištěm šrotu. Nová mise ukáže, co s ním dělat
Mise nese název In‑situ Space Situational Awareness-Japan 1 (nebo také ISSA-J1) a její start je plánován na rok 2027. Už samotný název napovídá, o co jde: „space situational awareness“ znázorňuje schopnost detailně sledovat a chápat, co se na oběžné dráze skutečně děje; kde se nacházejí satelity, v jakém jsou stavu a zda představují hrozbu pro ty ostatní.
Na rozdíl od klasických pozorování ze Země, která jsou omezená rozlišením teleskopů a radaru, ISSA-J1 přiletí přímo k vybraným objektům, načež si je z krátké vzdálenosti prohlédne, nafotí a zanalyzuje jejich stav.
Japonská sonda na oběžné dráze
Sonda ISSA-J1 o hmotnosti zhruba 650 kilogramů bude vybavena kombinací thrusterů a pokročilých zobrazovacích systémů. Ty jí umožní provádět takzvané „rendezvous and proximity operations“, aneb přesně mířené manévry, při kterých se přiblíží k cílovému objektu na vzdálenost desítek až jednotek metrů.
To není vůbec triviální úkol. Na oběžné dráze se objekty pohybují rychlostí kolem průměrně 7 až 8 km/s a i drobná chyba ve výpočtu může znamenat ztrátu mise nebo kolizi. ISSA-J1 proto bude postupovat opatrně, kdy nejprve začne s pozorováním na větší vzdálenosti, postupně se bude přibližovat a teprve poté provede detailní inspekci.
Podle představitelů firmy je právě tato schopnost klíčová. Ostatně jak uvedl Nobu Okada z této společnosti Astroscale, detailní inspekce přímo na orbitě může odhalit informace, které ze Země jednoduše zjistit nejde, což zahrnuje mechanické poškození, stav panelů nebo příčiny selhání.
Cílem mise jsou hlavně dva vyřazené satelity
Mise se má přímo za cíl prověřit dva vysloužilé japonské satelity:
- Advanced Land Observing Satellite (ALOS), který byl vypuštěný v roce 2006
- a Advanced Earth Observing Satellite II (ADEOS-II), který byl vypuštěný v roce 2002
ALOS byl přístroj velký zhruba jako autobus a jeho hmotnost byla něco kolem 4 tun. Přestal fungovat v roce 2011, pravděpodobně kvůli ztrátě napájení, a dodnes obíhá Zemi na téměř polární dráze ve výšce asi 690 km.
ADEOS-II byl o trochu menší, ale stále se jednalo o velmi robustní satelit. Jeho mise skončila už po necelém roce kvůli poruše solárního panelu. Aktuální se nachází na vyšší oběžné dráze, přibližně 800 km nad Zemí.
ISSA-J1 nejprve zamíří k ALOSu, zjistí jeho status a posléze se přesune na jinou orbitu, aby celý proces zopakovala u ADEOS-II.
Vesmírný odpad se musí začít řešit
Již několik let se v mainstreamu mluví o tom, že oběžná dráha Země se postupně zaplňuje nefunkčními satelity a úlomky, a také že je třeba tento problém účinně řešit. Vesmírný odpad totiž bez pochyby představuje veliké riziko pro aktivní družice i budoucí mise.
Firma Astroscale už v minulosti ukázala, co dokáže, například při misi Active Debris Removal by Astroscale-Japan, která přinesla unikátní detailní záběry starého raketového stupně na orbitě. ISSA-J1 na tuto zkušenost navazuje, ale posouvá ji do rozptýlenějšího stavu, právě od onoho jednorázového pozorování přímo k systematickému průzkumu více objektů.




















