Mezinárodní vesmírná stanice patří mezi nejdéle fungující projekty v historii kosmonautiky. Na oběžné dráze pracuje od roku 1998 a lidé na ní žijí nepřetržitě od listopadu 2000. Za tu dobu se stala místem tisíců experimentů, které by na Zemi nebylo možné provést.

Stanice ale stárne a už několik let se počítá s jejím postupným koncem. Podle dosavadních plánů by měla být kolem roku 2030 navedená do atmosféry a řízeně zaniknout. Právě tady se ale může plán změnit.

Americký Senát totiž nyní posunul dál návrh zákona, který počítá s tím, že by ISS mohla zůstat v provozu o dva roky déle. Nové datum by bylo 30. září 2032. Není to ještě definitivní rozhodnutí, zákon musí projít celým Kongresem a podepsat ho prezident. Už samotná debata ale ukazuje, že Spojené státy chtějí mít jistotu, že jejich přítomnost na nízké oběžné dráze neskončí příliš brzy.

Proč se najednou mluví o prodloužení

Důvodů je několik. Jedním z nich je jednoduchá otázka: co přijde po ISS. NASA sice plánuje, že stanici postupně nahradí komerční projekty soukromých firem, jenže ty zatím existují hlavně na papíře nebo ve fázi vývoje.

Americká agentura v posledních letech podporuje vznik nových orbitálních stanic. Peníze už dostaly projekty Orbital Reef nebo Starlab a další stanici plánuje společnost Axiom Space. Startup Vast nedávno oznámil, že pro svůj projekt získal stovky milionů dolarů.

Všechny tyto firmy počítají s tím, že jejich stanice budou fungovat ještě před rokem 2030. Politici ale očividně nechtějí spoléhat jen na optimistické harmonogramy. Návrh zákona proto obsahuje poměrně jasnou podmínku. NASA nemá ISS vyřazovat, dokud nebude připravená náhrada, která umožní pokračovat v nepřetržité lidské přítomnosti na oběžné dráze.

Zdroj: Shutterstock

Ve hře je i rivalita s Čínou

Další důvod je mnohem strategičtější. Čína totiž v posledních letech výrazně zrychlila svůj kosmický program. V roce 2021 vypustila základní modul vlastní stanice Tiangong a o rok později byla její výstavba dokončena.

Tiangong je menší než ISS, ale funguje jako plnohodnotná vesmírná základna. Čína plánuje její provoz minimálně do poloviny třicátých let. Pokud by ISS skončila dřív a nové komerční stanice ještě nebyly připravené, mohlo by se stát, že by na oběžné dráze zůstala jen čínská stanice.

Právě tomu chtějí američtí politici předejít. Ve vysvětlení návrhu zákona se otevřeně píše o tom, že Spojené státy musí udržet vedoucí roli v pilotované kosmonautice a na nízké oběžné dráze.