Pojištění proti neznámému

Seed Vault byl otevřen v roce 2008 a je uložen v podzemí hluboko v permafrostu. Jeho cílem je zachovat semena klíčových plodin pro budoucí generace. Záměrem je, aby semena byla dostupná v době krize – například války, teroristických útoků nebo klimatických změn, které by způsobily zásadní problémy s potravinovou bezpečností.

Systém je navržen tak, aby semena odolávala extrémním podmínkám. Úložiště je chlazeno na -18 °C, aby byla semena uchována po celá desetiletí či staletí. Navíc bylo postaveno tak, aby vydrželo i zemětřesení o síle 10 stupňů Richterovy stupnice. Přesto už samotná existence této stavby ukazuje, že spíše než prevenci klimatických změn se soustředíme na jejich nevyhnutelné důsledky.

Adaptace s limity

Svalbardský úložiště ilustruje myšlenku klimatické adaptace – tedy předpoklad, že se lidstvo musí připravit na budoucnost, kde globální oteplování přinese extrémní podmínky, a tedy i potřebu nových, odolnějších druhů plodin. Adaptace se však spoléhá na určitou předvídatelnost těchto změn, což se ukazuje jako iluze. Již v roce 2017 zažil Seed Vault nepříjemný incident – povodeň způsobenou táním permafrostu a nezvykle teplou zimou. Tento příklad ukazuje, že i pečlivě plánované projekty mohou narazit na nepředvídatelné klimatické výkyvy.

Zdroj: Shutterstock

Tato povodeň nejen odhalila zranitelnost samotného zařízení, ale také ukázala na větší problém. Představa, že můžeme spolehlivě předvídat změny klimatu a účinně na ně reagovat, se stále více ukazuje jako chybná.

Biologické zpoždění a riziko neaktuálnosti

Dalším problémem, který by mohl narušit původní záměr úložiště, je tzv. biologické zpoždění. Semena, která jsou uchovávána izolovaně od svého přirozeného prostředí, se nevyvíjejí společně s probíhajícími změnami ve světě. Pokud by byla tato semena po desetiletích nebo staletích vyjmuta a znovu zasazena, mohou narazit na podmínky, na které již nejsou přizpůsobena.

Není to ale jen o semenech. Některé klíčové plodiny, jako například maniok, nejsou běžně šířeny semeny, ale jinými metodami, na které úložiště nebere ohled. I kdybychom byli svědky globálního hladomoru, otázkou zůstává, zda bychom byli schopni semena z úložiště efektivně rozšířit a vypěstovat plodiny včas, abychom zabránili katastrofě.

Náklady na zajištění budoucnosti

Provoz Seed Vaultu není levný. Samotná stavba stála 8,3 milionu eur, modernizace dalších 20 milionů a roční údržba stojí okolo 1 milionu eur. I přes tyto náklady se zařízení neobejde bez pravidelné aktualizace vzorků semen, což vyžaduje další finanční prostředky. Navíc je zde ekologická stopa – úložiště je udržováno při nízkých teplotách za pomoci energie získané z fosilních paliv, což je paradoxní, vezmeme-li v úvahu, že je určeno k ochraně světa před důsledky těchto zdrojů.

Prevence před adaptací

Problémy, které Seed Vault zažívá, nám připomínají, že adaptace na změny klimatu není dostatečným řešením. Nejlepší cestou je prevence. Měli bychom se soustředit na omezení emisí skleníkových plynů a ochranu přírodních zdrojů, abychom minimalizovali dopady klimatických změn, namísto toho, abychom se spoléhali na adaptace, které mají svá vlastní omezení a nedostatky.