Jedním z nejambicióznějších projektů současnosti je mise Athena Lunar Mission, která je připravena k vypuštění v únoru 2025. Součástí mise bude robotický "hopper" s názvem Gracie, vyvinutý ve spolupráci mezi NASA a firmou Intuitive Machines. Tento autonomní průzkumník bude provádět řízené skoky přes měsíční povrch, přičemž jeho hlavním cílem je detailní průzkum kráterů poblíž jižního pólu Měsíce – oblastí, které jsou považovány za klíčové pro budoucí využití měsíčních zdrojů, včetně vody ve formě ledu.

Jestliže se mise podaří, Gracie by mohla otevřít dveře k revolučním metodám lunární explorace, které by se mohly stát standardem pro budoucí mise nejen na Měsíc, ale i na Mars a další tělesa Sluneční soustavy.

Gracie: Unikátní koncepce skákajícího robota

Podle informací serveru Space.com bude Gracie vybavena pokročilým systémem trysek umožňujících přesné řízené skoky nad povrchem. První skok by měl dosáhnout výšky 20 metrů, přičemž každý další bude postupně vyšší, dokud se nepodaří dosáhnout dna vybraného měsíčního kráteru. Hlavním cílem je Crater H, který se nachází asi 500 metrů od plánovaného přistávacího bodu sondy Athena.

Jak bude Gracie fungovat?

• Po přistání Athena na Měsíci se Gracie aktivuje a provede testovací skoky pro ověření funkčnosti svých trysek.
• Následně začne realizovat postupné skoky směrem k okraji kráteru, přičemž každý výskok bude dokumentován vestavěnými kamerami.
• Poslední skok by měl robota dopravit až na dno kráteru, kde bude provádět detailní analýzu povrchu.
• Komunikace bude probíhat prostřednictvím Nokia Lunar Surface Communication System, což je první pokus o zavedení 4G/LTE sítě na Měsíci.

Vědecké cíle: Pátrání po ledu a nové přístupy k průzkumu

Jedním z nejdůležitějších úkolů Gracie bude hledání stop vodního ledu v trvale zastíněných částech lunárního kráteru. Vědci se domnívají, že tyto oblasti by mohly obsahovat zásoby vody, které by v budoucnu mohly sloužit jako zdroj pro astronauty, případně jako surovina pro výrobu paliva.

K tomu bude Gracie využívat tzv. "Water Snooper", speciální senzor navržený k detekci molekul vody v povrchových vrstvách Měsíce. Kromě toho bude vybavena optickými a termálními kamerami, které pomohou zdokumentovat podmínky uvnitř kráteru.

Gracie je také testem nových metod průzkumu, které mohou v budoucnu nahradit klasické rovery. Zatímco tradiční vozítka se pohybují pomalu a mohou uvíznout v nerovném terénu, skákající roboti jsou rychlejší, efektivnější a schopní překonávat i extrémně složitý terén.

Další užitečné náklady na palubě Atheny

Mise Athena Lunar Mission ale není pouze o Gracie. Na palubě přistávacího modulu se nachází několik dalších experimentálních zařízení, která mají významný vědecký potenciál:

• PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) – experiment NASA zaměřený na těžbu měsíčního ledu. Pomocí vrtné soupravy TRIDENT bude testována možnost získávání ledu z hloubky až 1 metr.
• MAPP (Mobile Autonomous Prospecting Platform) – autonomní vozítko vyvinuté společností Lunar Outpost, které bude vybaveno termálními a optickými kamerami pro detailní průzkum lunárního povrchu.
• AstroAnt – miniaturní rover z dílny Massachusetts Institute of Technology, který bude měřit teploty a analyzovat složení hornin.

Jak dlouho bude mise probíhat?

Pokud vše půjde podle plánu, Athena přistane přibližně 160 kilometrů od jižního pólu Měsíce a mise bude trvat asi deset dní. To je maximální doba, po kterou budou systémy schopné fungovat před příchodem lunární noci, kdy teploty klesají natolik, že solární panely přestanou poskytovat dostatek energie.

Mise navazuje na úspěch předešlého projektu Intuitive Machines, IM-1, při němž v roce 2024 poprvé přistála soukromá společnost měkce na Měsíci. Ačkoli přistání tehdy nebylo úplně bezproblémové, mise poskytla cenná data a otevřela cestu dalším komerčním lunárním projektům.

Projekt Athena Lunar Mission je součástí širšího trendu, kdy se do průzkumu Měsíce zapojují soukromé firmy v úzké spolupráci s vládními agenturami, jako je NASA. Kromě Intuitive Machines se na měsíční mise chystají například:

• Firefly Aerospace s projektem Blue Ghost,
• japonská společnost ispace se svým landerem Resilience.

Obě tyto mise byly vypuštěny v lednu 2025 pomocí rakety Falcon 9 a mají podobné cíle – testovat nové technologie a hledat lunární zdroje.