Nicméně, podle expertů jsou tyto obavy neopodstatněné a přehnané. V tomto článku se podíváme na historii a budoucnost programování a odůvodníme, proč ChatGPT nebo jeho imitace nejsou žádnou hrozbou pro lidské IT techniky a programátory.

Historie oboru programování a první umělé inteligence

Programování se začalo rozvíjet v polovině 20. století s nástupem prvních počítačů. Tyto počítače byly velmi drahé a složité a vyžadovaly speciální znalosti a dovednosti pro jejich ovládání.

V počátcích byli programátoři často podceňováni a považováni za podřadné pracovníky. A i samotné programování bylo považováno za rutinní a nudnou činnost, která neměla žádnou intelektuální hodnotu. Navíc mnoho prvních programátorů byly ženy, které byly diskriminovány a znevažovány svými mužskými kolegy.

S postupem času se však ukázalo, že programování je klíčovou součástí vývoje počítačů a informačních technologií. Programátoři začali být uznáváni za svou kreativitu, inovativnost a řešení problémů. A programování se časem stalo velice prestižním a lukrativním povoláním, které otevřelo nové možnosti pro různé aplikace a obory.

Jedním z těchto oborů je právě umělá inteligence, která se automatizuje právě vytvářením systémů, které dokážou napodobit nebo překonat lidskou inteligenci. Umělá inteligence se začala rozvíjet v padesátých letech 20. století s cílem vytvořit stroje, které by mohly myslet, učit se a komunikovat jako lidé. Umělá inteligence se stala jedním z nejambicióznějších a nejkontroverznějších oborů informatiky.

Zdroj: Shutterstock

Dnes má již mnoho podoborů a aplikací, jako jsou strojové učení, počítačové vidění, zpracování přirozeného jazyka, expertní systémy, robotika nebo hry. Umělá inteligence je také zodpovědná za vznik chatbotů, které dnes velice dobře známe; ChatGPT, Bard, Bing apod. Ty se ve světě nejčastěji používají pro různé účely, jako jsou prostá zábava, vzdělávání, zákaznický servis nebo marketing.

Například zrovna ChatGPT se učí z obrovského množství textů z různých oblastí a žánrů. Je tak schopen napodobit různé styly a formy psaní a vytvářet nové texty na základě vašeho zadání.

Ten nejnovější typ staví na modelu zvaném GPT-4, který byl taktéž vyvinut společností OpenAI. GPT-4 je neuvěřitelně složitý a mocný model, který má 175 miliard nastavitelných parametrů, které ovlivňují jeho chování. GPT-4 byl natrénován na 45 terabytech textových dat, které obsahují více než 570 miliard slov. Je proto schopen generovat text v různých jazycích, doménách a formátech. Nicméně, to není jediné, co dokáže, zvládne rovněž generovat kód. 

ChatGPT a programování s ním

Jednou z nejzajímavějších schopností ChatGPT je generování kódu. Obzvláště GPT-4 dokáže psát kód v různých programovacích jazycích, jako jsou Python, Java, C#, JavaScript nebo HTML. Nicméně nyní přichází háček, který celou hrozbu pro programátory zažene.

Zdroj: Shutterstock

I přestože je možné vygenerovat v celku obsáhlý kód na základě popisu funkce, zadání problému nebo ukázky kódu, žádný chatbot nedokáže sám od sebe vytvořit žádný funkční celek. 

Je k tomu tedy opět zapotřebí lidského faktoru, fantasie a znalosti jednotlivých programovacích jazyků, což všechny obavy z přebírání pracovních míst hravě smaže. Je sice pravdou, že konkrétně GPT-4 dokáže opravovat chyby v kódu nebo optimalizovat jeho výkon, ale stále v něm bude s největší pravděpodobností dělat další chyby, které opět musí nějaký programátor odhalit a opravit. 

Dále je podepsaným faktem, že chatboti generují kód na základě statistických pravděpodobností, nikoli na základě logiky nebo sémantiky. Ani GPT-4, který má nejpropracovanější a nejvariabilnější rozhraní pro generování kódu, nemá žádnou skutečnou znalost o kontextu nebo cíli kódu.