Výzkumníci z MIT demonstrovali novou technologii, která produkuje nejtenčí a nejlehčí solární články, které kdy byly vyrobeny. Přestože to může trvat ještě roky, než se novinka dostane do masové produkce, laboratorní testy ukazují, že by tenké solární články mohly mít uplatnění v nositelné elektronice příští generace.

Sklo není třeba, postačí organické materiály

Proces výroby popisuje práce profesora MIT, Vladimira Buloviće, Annie Wangové a Joela Jeana, v časopise Organic Electronics. Tým využil běžný flexibilní polymer parylene jako ochranou vrstvu, do níž umístil organický materiál DBP, jakožto vrstvu absorbující světlo.

Parylene je materiálem, který je dnes běžně používán u tištěných obvodů, jakožto ochranná vrstva před okolními vlivy. Proces výroby probíhá ve vakuové komoře za pokojové teploty bez použití rozpouštědel, což je zásadní rozdíl oproti běžným panelům, pro jejichž výrobu je zapotřebí vysokých teplot a nejrůznějších chemikálií. 

Tým zmiňuje, že použité materiály je možné nahradit i jinými. Důležité však je, že výsledky výzkumu znamenali výrobu nejtenčích a nejlehčích článků, které kdy byly vyrobeny. Aby demonstrovali tyto vlastnosti, umístili funkční článek na mýdlovou bublinu bez toho aby praskla.

Pouhé 2 nanometry tloušťky předčí i lidský vlas

Film je asi 50× tenčí, než lidský vlas a i přesto zvládá převádět světlo na elektřinu stejně efektivně, jako jejich dosavadní alternativy.Tenký film je možné umístit na sklo, nebo jakýkoliv jiný materiál, klidně i papír. Ačkoliv není podobný článek vzhledem k pokryté ploše nějak speciálně efektivní, jeho hodnota produkované energie na váhu je nejvyšší, které kdy kdo dosáhl.

Balóny s vlastním zdrojem energie, který neváží skoro nic

To je nesmírně důležité především pro oblasti, kde je důležitá právě nízká váha. Třeba umístění na meteorologické balóny se pro využití přímo nabízí. Zajímavé by mohlo být využití třeba pro projekt Loon od Google, který využívá balóny pro šíření internetu.

Zatímco běžné křemíkové solární panely pokryté sklem dosahují - právě kvůli sklu - hodnot kolem 15 wattů na kilogram, nové články nabídnou 6 wattů na gram. Pokud je tedy v budoucnu umístíme na tričko, nebo notebook, prakticky si nevšimnete, že tam panel je.

Zatím má tým proces výroby vyzkoušený a ví, že podobné panely fungují. K masové produkci je však čeká ještě dlouhá doba. Doufejme však, že se vědcům podaří zlepšit efektivita podobných článků a v budoucnu budeme moci proměnit prakticky jakýkoliv povrch v solární panel.