Chat Control nekončí. Dánsko přišlo s novým kompromisem, který může změnit hru

Evropská legislativa známá jako Chat Control se už několik let vrací do debaty jako bumerang. Tentokrát se objevila v upravené podobě, která má být - alespoň podle politiků - přijatelnější. Původně povinné skenování soukromých zpráv bylo ze zákona odstraněno a nahrazeno „dobrovolným“ režimem, což na první pohled působí jako ústupek kritikům. Jenže podle skupiny předních evropských akademiků jde spíš o přelakovanou verzi stejného problému.

„Dobrovolné“ skenování může být povinné jinou cestou

Když Dánsko na poslední chvíli stáhlo podporu povinnému skenování, mluvilo se o velkém vítězství pro soukromí. Jenže radost netrvala dlouho. Odborníci upozorňují, že i dobrovolný režim může vést k povinnosti „zadními vrátky“. Aplikace a platformy, které se rozhodnou skenování zavést, mohou podle nich vytvořit tlak na ostatní poskytovatele, aby se přidali - nebo riskovali, že přijdou o důvěru veřejnosti či politickou podporu.

V otevřeném dopise, který akademici adresovali Evropské radě, zaznívají konkrétní obavy: současné technologie nejsou dostatečně přesné, snadno vedou k falešným poplachům a rozšiřují prostor pro chyby i zneužití.

Skenování textu otevírá cestu k plošnému dohledu

Zatímco dříve se návrh zaměřoval na URL, fotografie a videa, nyní se vrátila i možnost skenovat textové zprávy. To je pro odborníky zásadní problém. Rozšíření záběru podle nich neznamená lepší ochranu dětí, ale výrazně větší riziko zásahů do soukromí.

„Zvětšení rozsahu detekce jen otevírá dveře k tomu, aby se kontrolovaly další části soukromých konverzací, aniž by to přineslo vyšší bezpečnost,“ upozorňují vědci. A navíc současná AI je stále příliš nepřesná, aby dokázala rozlišit mezi nevhodným obsahem, ironií nebo neškodnou komunikací. Výsledkem mohou být desítky tisíc falešných hlášení, která zatíží úřady a poškodí nevinné lidi.

Kontroverzní věkové ověřování

Nový návrh počítá i s širším využitím věkového ověřování. Týkalo by se obchodů s aplikacemi a šifrovaných komunikátorů typu WhatsApp. Záměr je jasný - zabránit dětem přístupu k rizikovým službám. Podle odborníků ale tento mechanismus dopadne na všechny, aniž by reálně naplnil svůj účel.

Moderní metody věkového určení pracují s biometrickými či behaviorálními daty. A právě to je problém - sběr takových údajů otevírá další vrstvu rizik, která mohou vést k únikům citlivých informací nebo jejich zneužití komerčními firmami či státními orgány.

A i kdyby se zavedly bezpečnější varianty, narazí se na jinou bariéru: nemalá část populace jednoduše nemá doklady nebo technologie potřebné k ověření věku. To by je mohlo nespravedlivě vyloučit z běžného digitálního života.

Zdroj: Shutterstock

Obcházení je snadné. Přínos minimální

Odborníci dodávají, že i kdyby celý systém fungoval technicky bezchybně, existuje jednoduchý problém: dá se obejít. Kdo bude chtít, použije službu mimo EU nebo VPN. Tím se ochranná síť rozpadá ještě dřív, než začne fungovat. Zato rizika zůstávají - od oslabení šifrování přes únik dat až po možné zásahy do komunikace milionů lidí, kteří nedělají nic špatného.