Již téměř sto let si lidé pokládají otázku, zda existuje tzv. temná hmota. Tento pojen zavedl astronom Fritz Zwicky před necelými sto lety a vycházel z pozorování velkých objektů ve vesmíru. Pokud totiž pozorujeme gravitační chování těchto objektů, jako jsou například galaxie, zjistíme, že s největší pravděpodobností musí existovat i hmota, která není viditelná, ale která tyto objekty obklopuje.

Právě za účel zkoumání této temné hmoty odstartovala Evropská vesmírná agentura (ESA) svůj projekt Euclid. V sobotu odstartovala z Misu Canaveral raketa Falcon 9 od SpaceX nesoucí 1,2 metry velký teleskop vybavený speciální kamerou pro snímání viditelného spektra a další fungující na bázi spektrometru. Tato druhá kamera bude spíše snímat oblast blízkou infračervenému zařízení.

Již za hodinu po odstartování začal Euclid posílat první signály, což znamenalo, že vše funguje správně. Obecně se dá ale říci, že Euclid má odhalit velké tajemství vesmíru, temné hmoty a temné energie. V současné době je tato sonda na cestě k tzv. Langrangeově bodu (L2). Ten se nachází zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země. Langrangeův bod je zjednodušeně řečeno bod, ve kterém je gravitační a odstředivá síla vyrovnána.

Z tohoto vzdáleného Langrangeova bodu bude Euclid sestavovat trojrozměrnou mapu vesmíru, ve které bude zmapován na dvě miliardy galaxií do vzdálenosti 10 miliard světelných let, což bude zhruba třetina viditelného nebe. Vědci si od toho mimo jiné slibují, že jim nová data pomohou vysvětlit zrychlující se rozpínání vesmíru, tzv. temnou energii.

Celá mise Euclid pak vyšla asi na 33 miliard korun a zmapování vesmíru by mělo trvat zhruba šest let s možností dalšího prodloužení. To ale samozřejmě závisí na dostatku paliva. Jestliže mise bude pokračovat podle plánu, mohli by první snímky z vesmíru dorazit již letos na podzim. Do budoucna pak Euclidovi má pomoci ještě druhý teleskop Roman Space Telescope pro změnu od vesmírné agentury NASA.

Podle Evropské vesmírné agentury se lidstvo soustředilo až doposud spíše na zkoumání viditelných objektů, jako jsou planety, hvězdy či galaxie. Většina vesmíru je ale s určitou pravděpodobností z 95 % tvořena temnou hmotou a temnou energií. Temná hmota a temná energie pak ovlivňují viditelné součásti vesmíru s tím, že samy nedokáží vyzařovat ani pohlcovat světlo.