Přední straně dominuje obrazovka, která díky kontrastu mezi bílým krytem opticky značně zvětšuje celý přístroj. Ačkoliv telefon je pouze o něco málo větší než můj Nexus, díky tomuto působí podstatně větším dojmem. Vlastně působí obrovsky. K čemuž přispívá i absence černé lišty softwarových kláves nativní pro Android 4, která v případě Nexusu splývá s černým předním sklem.

Obrazovka nechává jen velmi málo prostoru – v horní části je to pro reproduktor, "oka" senzorů (standardní senzor přiblížení a světelný), přední kameru s rozlišením necelých 2MPx (1.9) a nově také notifikační diodu a to dokonce s RGB LED pro různé typy notifikací! Bohužel "černá oka" vcelku narušují jinak krásně čistý design bílé verze, ale s tím bohužel asi mnoho udělat nejde.

Novinka SGS3 - notifikační dioda

V dolní části pak Samsung nešel "beztlačítkovou" cestou, kterou Google zvolil pro čtvrtou verzi OS Android Ice Cream Sandwich, ale zanechal standardní dotyková tlačítka pro menu a zpět. Mezi těmito zůstalo pochopitelně zachováno Home tlačítko, které se však oproti předchozím verzím kvůli úspoře místa lehce zmenšilo. Po obvodu telefonu pak najdeme standardní sestavu tlačítek pro ovládání hlasitosti na jedné straně a vypínačem na straně druhé. To vše zasazené ve velmi stylově kovově vzhlížejícím rámečku.

Levá strana s tlačítkem hlasitosti…

... a pravá s vypínačem

Ve vrchní části telefonu pak bohužel zůstala zachována zdířka pro sluchátka (standardní 3,5mm jack). Možná se někdo teď ptá, proč píši "bohužel". Důvod je jednoduchý – audio poslouchám z telefonu prakticky pořád, když jsem v pohybu (řádově hodiny denně). A po přechodu z SGS na SGN byla jednou ze skvělých změn přemístění jacku z horní části telefonu dolů. Kabel se tak podstatně méně plete, poskytuje větší délku, telefon nemusíme překlápět při vkládání do kapsy… Jedná se o drobnost, která z mého pohledu ale potěší. Dále se zde nachází dírka druhého mikrofonu pro potlačení šumu a hluku a zářez pro oddělání zadního krytu.

Vrchol Galaxie

Na spodní straně je pak kombinovaný microUSB konektor, který přes redukci poslouží i jako HDMI výstup či USB Host, a dírka primárního mikrofonu.

USB konektor a mikrofon v dolní hraně

Zadní strana telefonu překvapí maximálně absencí klasické "prdelky" obsahující antény, kterou se top třídy telefonů Samsung pyšnily již nějakou dobu. Díky tomuto je celé "Sko" stejně tlusté, nebo spíše štíhlé – vždyť tloušťka se zastavila na krásných 8,6 mm. Celá zadní strana je pak provedena stejně jako přední, v lesklé "Hyperglaze" úpravě. Bohužel tedy ne tak příjemný a lehce vroubkovaný kryt, který znáte s SGS2 případně SGN. Díky tomu telefon působí v ruce značně kluzčeji než jeho předchůdci, což společně s jeho velikostí zrovna na ergonomii nepřidá. Jediným kladem, který bych tomuto krytu přitknul, je vcelku slušná odolnost vůči špíně a otiskům prstů – po celou dobu používání jsem nemusel ani jednou vytáhnout hadřík (ok, ten bych nevytáhnul ani tak, ale třeba tričko…) a i tak si po celou dobu zachoval čistotu. Standardní je oko 8MPx kamery doplněné o LED blesk. Přesně na druhé straně od blesku se nachází reproduktor, tentokrát v kovové úpravě.

Zadní strana telefonu

Co mě v konstrukci zamrzelo je naprosto plochá přední strana bez jakéhokoliv rámečku (stejně jako je tomu například u iPhone). Co to znamená v praxi? Například to, že pokládáte-li telefon displayem směrem dolů (což je mimochodem místy i funkcionalita telefonu, kdy tímto položením například ztlumíte příchozí hovor, budík, atd.), pokládáte jej takto přímo na display a nikoliv na okolní plasty. I když je přístroj vybaven Gorilla Glass II, který by měl být odolný snad naprosto všemu, tak z předchozích zkušeností vím, že vyrobit škrábaneček, který pak chvíli mrzí, není nemožné. V tomto směru mi přijde mnohem praktičtější konstrukce ala SGN, kdy sklo je mírně prohnuté a ještě s decentním plastovým rámečkem okolo.

Galaxy S3 ležící, spící, na skle…

... a pro porovnání Nexus

Tak a pojďme se konečně podívat, co se skrývá uvnitř… Tedy alespoň pod kryt, úplnou demontáž mi v redakci nějak nechtěli dovolit. :-( Pod krytem toho moc zajímavého nenajdeme – je zde slot na microSD kartu a nově také na microSIM. V neposlední řadě se zde skrývá baterie, kde i přes minimální tloušťku telefonu se Samsungu podařilo do těla vměstnat úctyhodných 2100 mAh (v porovnání SGN nabízí 1800 mAh stejně jako HTC One X).

Pohled pod kryt - ve srovnání s Galaxy Nexus

Celkově zpracování působí velmi solidním dojmem, kde nic nevrže ani když pořádně stisknete. Ale zároveň si díky použití lehkých plastů zachovává velmi solidní hmotnost 131 gramů. I to je jeden z důvodů, proč mi jsou "plasťáky" sympatičtější než jejich kovoví kolegové – i přes argumenty, že kov je odolnější než plast přidá reálně pouze na hmotnosti.

Hardwarově se v SGS3 skrývá vlastní 4 jádrový procesor Exynos 4412 tikající na 1,4 GHz, doplňuje ho 1 GB operační paměti RAM a 16 GB interní paměti telefonu (cca 12 GB je dostupných pro uživatele) rozšiřitelných o paměťové karty typu microSD.

V rámci konektivity není téměř co vytknout - telefon disponuje vším, co můžeme potřebovat. V rámci mobilních sítí si pochopitelně rozumí se všemi GSM i 3G pásmy, rychlými daty přes HSDPA nebo HSUPA. Pro určení pozice umí využít nejen satelitní sítě GPS ale také nově ruský Glonass. Pro přenosy na krátkou vzdálenost je vybaven systémem NFC (jehož anténa je ukryta v baterii), který v rámci SGS3 je vylepšen o možnost využití s funkcí WiFi Direct pro rycheljší přenos dat - v tomto ohledu je škoda, že tuto funkci nepodporuje Android již v základu a tak její využití bude možné pouze s dalšími telefony upravenými pro tuto "specifikaci".

Jedinou výtkou tak může být absence podpory nejnovějších sítí 4. generace, LTE. Modely s touto podporou by se měly v blízké budoucnost objevit, otázkou však zůstává, jestli i na českém trhu. Další otázkou je, jestli bychom toto vůbec využili, když vidíme, jaké skvělé pokrytí u nás v současnosti mají 3G sítě.