Indie dokázala poslat sondu k Marsu. Oproti NASA jen za zlomek ceny
V Indii slaví. Jejich bezpilotní sonda se už nachází na orbitě Marsu. Indové jsou tak historicky čtvrtí, kteří dosáhli rudé planety. Sonda bude mimo jiné zkoumat, jestli je na Marsu přítomen mimozemský život.
Po dlouhé cestě, která trvala bezmála jeden rok, se konečně podařilo indické sondě Mangalyaan dosáhnout orbity rudé planety. Indická kosmická agentura (ISRO) vydala prohlášení, že její bezpilotní sonda úspěšně provedla manévr, při kterém na dobu 24 minut a 12 sekund zažehla své motory a zaujala plánovanou pozici na oběžné dráze kolem Marsu. Tento týden zaparkovala na orbitě Marsu i americká sonda Maven. Společně s indickou sondou, tak počet bezpilotních prostředků, které studují rudou planetu, už stoupl na osm.
Pojďme se podívat na zajímavá čísla, respektive srovnání ISRO (Mars Orbiter Mission) vs. NASA (Maven Mars Orbiter). Mise na Mars vyšla v případě Indie na 4,5 miliardy rupií (tj. 1,6 miliard korun). U NASA se celkové náklady na misi Maven Mars Orbiter vyšplhaly na 672 miliónů dolarů (14,5 miliard korun). Tedy Indové tuto sumu dokázali stlačit na 11 % ceny z NASA. Dodejme ale, že toto srovnání není zase až tak fér.
Indická sonda Mangalyaan nese na palubě pouze 15 kg vědeckých přístrojů. Kdežto Maven je plnotučný NASA satelit s 65 kg vědeckých dobrot. Maven je i větší než Mangalyaan. Při startu měl Maven hmotnost vyšší než 2,5 tuny. V případě Mangalyaanu činila hmotnost jen něco přes jednu tunu. To znamená, že Maven potřeboval pro vynesení do kosmu mnohem větší (a samozřejmě i dražší) raketu než indická sonda, která slouží jen jako technologický demonstrátor Indie. I když ale posoudíme všechny tyto faktory, tak nám i tak nakonec vyjde, že Mangalyaan je mnohem - mnohem levnější než cokoliv, co jsme zatím k Marsu ze Země poslali.
Obě dvě sondy letěly k Marsu po tzv. Hohmannově trajektorii, která je z hlediska spotřeby paliva téměř optimální drahou letu na Mars. Maven zaparkoval na orbitě Marsu 22. září. Mangalyaan pak o dva dny později.
Nyní, když už je indická sonda bezpečně umístěna na oběžné dráze kolem Marsu, tak může započít svou výzkumnou misi. Posláním sondy je studovat povrch a atmosféru Marsu se zvláštním důrazem pro měření metanu v atmosféře planety. Předpokládá se totiž, že právě metan bude klíčovým indikátorem výskytu mikrobiálního života.
