Fotili jste si všechno okolo a také každého. Nikde jste přitom neřešili, zda daný člověk na fotce s tím souhlasí. Já mám fotku z tábora s 35 dětmi a z toho se minimálně 5 nechtělo fotit. Nikdo to ale nikdy neřešil. Svobodu zažívali i podnikatelé. Ti si nemuseli dělat starosti s nadbytečnou administrativou nebo zvýšenými náklady souvisejícími s ochranou soukromí.

V souvislosti se vstupem do Evropské unie se naše země musela řídit konkrétními nařízeními. Restaurace hromadně musely nakoupit nerezové kuchyně, z rumu se stal tuzemák a pomazánkové máslo přestalo existovat. Jako další změnu musíme uvést zavedení GDPR v květnu 2018.

GDPR (General Data Protection Regulation) je právní předpis Evropské unie, který upravuje ochranu osobních údajů občanů EU. GDPR stanovuje pravidla pro sběr, zpracování a uchovávání osobních údajů, a to jak pro firmy sídlící v EU, tak i pro ty, které s osobními údaji občanů EU pracují, a to i mimo území EU. Cílem GDPR je posílit ochranu soukromí a transparentnost využívání osobních údajů.

Tak zhruba zní oficiální definice. Chránit jedince a uživatele je jistě důležité. Pokud se to ale přežene do extrému, může to napáchat více škody než užitku. Vzpomeňme si na úvodní odstavce. Je možné, abyste si na táboře vyfotili děti? Nebo aby si na nějakou nástěnku mohl dát manažer fotky z firemního večírku? To vše je prostě zakázáno.

Zdroj: Shutterstock

Někdy jdou ale omezení až do absurdna. Například když chcete veřejně použít fotografii, kterou jste oficiálně zakoupili ve fotobance České televize, tak nemůžete. Musíte mít osobnostní souhlas všech vyfocených lidí. Ti sice souhlasili s pořízení fotografie i jejím následným prodejem ve fotobance, ale nesouhlasili přímo s použitím na vašem webu. Nemůžete tak při psaní článku o seriálu „Chalupáři“ reálně použít fotku oficiálně zakoupenou, jak všichni sedí v hospodě. Museli byste mít osobnostní souhlas všech 50 vyfocených lidí kvůli GDPR.

Dříve nikdo nic takového neřešil. Když už jsme zmínili Chartu 77, zaujal mne jeden konkrétní bod, za který se dříve bojovalo. Lidé ho tak propagovali a prosazovali, že pro to byli i zavíráni do vězení. Jde o tento:

Uplatnění práva "vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem" i "prostřednictvím umění" (bod 2 čl. 19 prvního paktu) je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění (jak o tom svědčí mimo jiné právě probíhající procesy s mladými hudebníky). (zdroj: totalita.cz)

Je to asi subjektivní dojem, ale přijde mi, že prostě nemůžete kvůli GDPR svobodně vyhledávat ani rozšiřovat myšlenky všeho druhu. A veřejně či tiskem už vůbec ne. Prostě původně dobrá myšlenka s sebou přináší i jistá negativa. Pojďme si nyní představit několik negativních příkladů, kdy GDPR a EU reálně komplikují lidem život.

Emailový spam:

Jedním z nejznatelnějších dopadů GDPR je záplava emailů s žádostmi o souhlas se zpracováním osobních údajů. Po zavedení GDPR se mnoho firem rozhodlo proaktivně žádat o souhlas se zpracováním dat svých zákazníků. To vedlo k tomu, že každý den dostáváme desítky emailů od různých společností, které nás žádají o souhlas s používáním našich osobních údajů pro různé účely, od marketingu až po výzkum trhu. Tento neustálý proud emailů může být nejen rušivý, ale také časově náročný, přičemž mnoho z nás končí tím, že maily ignorujeme, což může mít negativní důsledky pro komunikaci s důležitými společnostmi.

Omezení dostupnosti online služeb:

Mnoho online služeb a webových stránek se rozhodlo uzavřít přístup k uživatelským datům z důvodu dodržování GDPR. To může mít za následek omezení funkčnosti nebo dokonce uzavření některých oblíbených online služeb. Například některé média a webové stránky z Evropy zakázaly přístup ke svým službám z důvodu GDPR, což způsobilo frustraci uživatelů, kteří se teď nemohou snadno dostat k obsahu, na který byli zvyklí.

Zdroj: Shutterstock

Ztížený přístup k informacím:

GDPR klade na organizace povinnost chránit osobní údaje svých uživatelů, což může vést k přísnějším opatřením ohledně zpřístupnění informací. Například ve školách a univerzitách může GDPR vést k omezení přístupu studentů k jejich vlastním akademickým záznamům, což může být zvláště problematické v situacích, kdy studenti potřebují rychle získat své údaje pro žádosti o stipendia nebo jiné důležité účely.

Vyšší náklady pro malé podniky:

Pro malé podniky může být dodržování GDPR finančně náročné. Implementace ochrany dat a vyhovění přísným pravidlům může vyžadovat vysoké investice do IT infrastruktury a právního poradenství. Pro mnoho malých podniků mohou být tyto náklady přehnané, což může zároveň způsobit snížení konkurenceschopnosti a dokonce vést k úplnému krachu.

Omezení inovace a výzkumu:

Někteří kritici tvrdí, že GDPR může brzdit inovaci a výzkum v oblasti technologie a vědy. Regulace může způsobit to, že firmy budou méně ochotné sdílet data pro výzkumné účely kvůli obavám z porušení GDPR. To může bránit v objevování nových léků, technologií a vědeckých poznatků, které by mohly přinést prospěch celé společnosti.

Zdroj: Shutterstock

Zákaz cookies:

Pro někoho byly cookies velice otravné. V praxi byly ale velice užitečné a sběr dat na webu probíhal většinou pomocí Google Analytics. Data byla naprosto anonymizována a nešlo si představit, že byste si dodatečně spojili konkrétní data s konkrétním člověkem.

Pro provozovatele webu to jsou ale nezbytné údaje. Potřebuje totiž vědět, pro jakou věkovou skupinu vytváří obsah, zda to je pro muže či ženy, zda jsou z měst nebo z venkova a také z jakého zařízení přistupují na web. Neumím si představit, jak by tyto údaje mohly někomu ublížit.

Zákazem cookies, který vejde v platnost v září letošního roku, bude mít problémy i samotný Seznam.cz, který na mnoho webů poskytoval reklamu. Ta ale jen těžko bude moci být dále personalizovaná a díky tomu se nedá očekávat velký konverzní poměr. Seznam tuto záležitost intenzivně řeší, aby ochránil soukromí svých uživatelů, ale zároveň nabídl inzerentům dobré konverzní poměry.

Omezení marketingových aktivit:

GDPR zavádí přísnější pravidla týkající se souhlasu se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely. To může omezit schopnost podniků provádět cílené reklamní kampaně a oslovovat potenciální zákazníky, což má negativní dopad na jejich marketingové strategie a výnosy. Personalizovaná reklama prakticky zmizí čase ze světa, a tím pádem bude jediný způsob, jak oslovit uživatele.

Udělat masovou a drahou kampaň, která osloví extrémně velký vzorek lidí. To si samozřejmě menší podniky nemohou dovolit, a proto se zcela logicky vytvoří propast, kdy na jedné straně budou velké korporace se sídlem v zahraničí a menší lokální podniky budou ve svých tržbách klesat. Venkovský pekař si doposud díky info z cookies mohl zaplatit reklamu, která se zobrazí jen lidem v okolí jeho pekárny. Nyní se tento citlivý údaj chrání natolik, že si nemůže nasadit reklamu jen pro lidi z jednoho města. Zobrazí se to prostě všem. I těm na druhém konci republiky.

Komplikace pro malé internetové obchody

Pro malé internetové obchody může být obtížné dodržovat předpisy GDPR týkající se ochrany osobních údajů zákazníků. Například získání souhlasu od každého zákazníka na použití jeho osobních údajů pro marketingové účely může být složité a zdlouhavé nebo dokonce nemožné. Takový obchod ani nemůže použít informace o tom, co skutečně uživatel hledá, aby mu usnadnil hledání a to co chce, mu zkrátka nabídnul. Dneska může nabídnout maximálně nejprodávanější produkty a doufat, že se někdo chytí.

Zvýšená administrativa:

GDPR vyžaduje důkladnou dokumentaci a evidenci zpracování osobních údajů. To může vést k nárůstu administrativní zátěže pro podniky, zejména pro ty, které mají rozsáhlou databázi zákazníků a zaměstnanců. I každý doktor se musí zdržovat během svého vyšetřování se souhlasem se zpracováním osobních údajů.

Omezení přístupu k datům:

GDPR dává jednotlivcům větší kontrolu nad svými osobními údaji, což může vést k obtížím pro některé podniky při získávání a využívání dat pro analytické účely nebo personalizované služby. To vlastně velice úzce souvisí s výše uvedeným cookies. To patřilo vlastně mezi to jediné, z čeho mnoho podniků žilo, i když si to uživatelé neuvědomovali. Nyní je existence těchto podniků nejistá.