Evropská komise představila 24. června 2025 dlouhodobý plán, který má do roku 2030 umožnit policejním složkám „zákonný a účinný přístup k digitálním důkazům“. Dokument, nazvaný jednoduše Roadmapa, je součástí širší bezpečnostní strategie ProtectEU, která má reagovat na rostoucí výzvy v oblasti kybernetické kriminality a digitální bezpečnosti.

Jedním z hlavních cílů této strategie je nalezení způsobů, jak obejít nebo prolomit šifrování, které dnes chrání soukromou komunikaci občanů. To se týká nejen end-to-end šifrovaných chatovacích aplikací jako Signal nebo WhatsApp, ale i VPN služeb, které skýtají anonymitu v síti.

Co plán EU zahrnuje?

Roadmapa rozděluje cestu k „zákonnému přístupu k datům“ do šesti klíčových oblastí:

• Uchovávání dat: EU chce rozšířit povinnost poskytovatelů uchovávat data a zlepšit spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.
• Zákonné odposlechy: Do roku 2027 má být vyvinut mechanismus pro přeshraniční přístup k datům mezi členskými státy.
• Digitální forenzika: Vývoj technologií pro získávání důkazů z elektronických zařízení.
• Dešifrování: Již v roce 2026 má vzniknout technologická roadmapa pro rozvoj dešifrovacích nástrojů, které mají být nasazeny do praxe nejpozději do roku 2030.
• Standardizace: Spolupráce s průmyslem, policií a odborníky na vytvoření jednotného přístupu.
• AI pro vyšetřování: Do roku 2028 má být k dispozici sada nástrojů umělé inteligence pro zpracování a analýzu velkých objemů dat.

Zdroj: Shutterstock

Odborníci varují před vedlejšími účinky

Technologové a odborníci na kybernetickou bezpečnost však varují, že podobné snahy mají vysokou cenu pro digitální bezpečí nás všech. Robin Wilton z Internet Society upozorňuje:

„Jakýkoliv pokus o vytvoření dešifrovacích nástrojů přináší nová zranitelná místa, která mohou zneužít nejen policisté, ale i útočníci. Je to v přímém rozporu s principy kybernetické bezpečnosti.“

Také připomíná, že slabiny v šifrování často vedou k tzv. "hoardingu zranitelností" – tedy jejich hromadění bez zveřejnění nebo opravy. To je v přímém rozporu s odpovědným přístupem k bezpečnosti digitální infrastruktury.

Rozpor mezi bezpečností a soukromím

Co je zarážející, je fakt, že ještě nedávno sama Evropská komise uznávala šifrování jako klíčový nástroj pro ochranu digitálního prostoru. Nyní ale podle kritiků otáčí směr.

Návrh, který měl zavést „zadní vrátka“ do šifrované komunikace (známý jako Chat Control), dlouhodobě naráží na odpor veřejnosti i některých členských států. Navzdory tomu nyní EU přichází s obdobnou iniciativou – tentokrát jako součást širší bezpečnostní agendy.

Hledání rovnováhy? Nebo tichý útok na soukromí?

Podle eurokomisaře pro vnitřní věci Magnuse Brunnera má strategie „najít rovnováhu mezi zákonným přístupem k datům a respektem k soukromí občanů“. Realita však může být jiná – technicky není možné vytvořit zadní vrátka, která by fungovala jen pro „hodné“.

V redakci CDR dodáváme, že namísto vyššího stupně šmírování občanů členských států EU by měla Evropská komise představit zákon pro kontrolu kriminality zejména ve svých vlastních řadách.