CDR.cz - Vybráno z IT

Když vesmír sám vytvoří zatmění: Evropská sonda Proba-3 uměle zakryla Slunce

Zdroj: Shutterstock

Zatmění Slunce patří k nejpůsobivějším přírodním úkazům, které lidé mohou spatřit. Nejde ale jen o fascinující podívanou pro širokou veřejnost – pro vědce představuje tato vzácná chvíle jedinečnou příležitost, jak nahlédnout do tajemství sluneční atmosféry. Během několika minut, kdy Měsíc zakryje oslňující kotouč Slunce, se totiž na obloze rozprostře zářivý oblak jeho koróny – nejvzdálenější vrstvy sluneční atmosféry.

Jenže přírodní zatmění jsou příliš krátká, vzácná a viditelná pouze z úzkých oblastí Země. To vědcům dlouhodobě komplikovalo práci. A právě proto se Evropská kosmická agentura (ESA) rozhodla vzít věc do vlastních rukou. Vyvinula misi Proba-3 – dvojici družic, které dokážou vytvořit „umělé zatmění Slunce“ přímo ve vesmíru.

Jak funguje vesmírné zatmění

Mise Proba-3, vypuštěná v roce 2024, stojí na elegantním principu. Jeden z modulů zakrývá centrální jasnou část Slunce podobně, jako to činí Měsíc během zatmění. Druhý satelit, vybavený speciální kamerou, se pohybuje o 150 metrů dál a fotografuje vzniklý úkaz. Díky tomu získávají vědci snímky koróny s přesností a délkou pozorování, jakou jim žádné přirozené zatmění poskytnout nemůže.

Klíčem k úspěchu je dokonalá souhra obou družic. Ty musejí ve vesmíru manévrovat rychlostí desítek tisíc kilometrů za hodinu a přitom udržet polohu s přesností na jediný milimetr. Z technického hlediska jde o neuvěřitelný výkon – zejména proto, že obě družice letí v automatickém režimu, bez přímého zásahu lidské ruky.

Historický okamžik v červnu 2025

Po měsících testování přišel rozhodující okamžik v červnu 2025. Proba-3 dokázala udržet formaci natolik stabilní, že pořídila první detailní snímky sluneční koróny během uměle vytvořeného zatmění.

Pro vědce jde o průlom. Dosud museli cestovat na vzdálená místa a doufat, že jim počasí během několika minut přírodního zatmění dovolí získat data. Teď mají k dispozici technologii, která dokáže vytvořit ideální podmínky opakovaně a prakticky na povel.

Víc než jen pohled na Slunce

Mise Proba-3 ale není jen o atraktivních snímcích. Její přínos je mnohem širší. Družice sledují i proudy nabitých částic, které Slunce neustále vysílá do vesmíru. Tyto proudy, známé jako sluneční vítr, mají přímý dopad na Zemi. Dokážou vytvořit úchvatné polární záře, ale také způsobit poruchy družic, navigačních systémů či elektrických sítí.

Lepší porozumění slunečním erupcím a koronálním výronům hmoty proto není jen akademická záležitost – jde o praktickou potřebu moderní civilizace, která je na satelitních technologiích čím dál závislejší. Proba-3 může pomoci k přesnějším předpovědím „vesmírného počasí“ a včasným varováním před bouřemi, které by mohly ohrozit naše technologie.

Technologie pro budoucnost

Kromě poznání Slunce přináší Proba-3 ještě jeden zásadní bonus: ověřuje formaci letící družice. Tato technologie má obrovský potenciál do budoucna. Umožní například stavbu gigantických teleskopů, jejichž jednotlivé části budou kroužit po oběžné dráze odděleně, ale budou fungovat jako jeden celek. Stejně tak by mohla být využita při bezpečném odstraňování vysloužilých satelitů z oběžné dráhy.

Tagy: 
Zdroje: