Čína plánuje vesmírnou misi 2v1 na Jupiter a Uran

Uran, sedmá planeta Sluneční soustavy, byl dlouhou dobu záhadou. Když kolem něj v roce 1986 proletěla sonda Voyager 2, překvapilo vědce, že planeta téměř nevykazuje žádné známky vnitřního tepla – na rozdíl od Jupitera, Saturnu nebo Neptunu, které vydávají více energie, než přijímají. Nový výzkum ale přináší zásadní zvrat: Uran ve skutečnosti generuje vlastní teplo.

Studii vedla Xinyue Wang z University of Houston, která spolu s mezinárodním týmem analyzovala rozsáhlá data z posledních desetiletí a použila moderní modely proudění energie. Výsledkem je důkaz, že Uran vyzařuje přibližně 12,5 % více tepla, než kolik slunečního záření přijímá. Je to méně než u ostatních plynných obrů, ale dost na to, aby to změnilo pohled na vznik této planety.

Pozůstatky z dávných dob

Wang vysvětluje, že Uran si stále uchovává část energie z období svého vzniku – tedy teplo, které zůstalo zachováno hluboko v jeho nitru po miliardy let. Tento poznatek přináší odpověď na jednu z největších záhad planetární vědy: proč je Uran oproti ostatním obrům tak chladný. Ukazuje se, že chladný není, jen jsme doteď nedokázali jeho teplo správně změřit.

Tým zároveň zjistil, že vnitřní teplota Uranu se mění v závislosti na jeho extrémně dlouhých ročních obdobích, která trvají kolem 20 let. To by mohlo být způsobeno netypickým náklonem osy rotace planety a jejím mírně výstředním oběhem kolem Slunce.

Mise na Uran dostává nový smysl

Objev přichází v pravý čas – NASA totiž plánuje v příštím desetiletí vyslat vlajkovou sondu přímo k Uranu. Výzkumníci věří, že čerstvé informace poskytnou přesné cíle a umožní navrhnout mise, které zodpoví otázky nejen o Uranu, ale i o formování dalších obřích planet.

Zdroj: Shutterstock

Profesor Liming Li z University of Houston, jeden z autorů studie, upozorňuje, že tato zjištění pomáhají pochopit klimatické a atmosférické procesy i na Zemi. Metodika použitá při analýze totiž může být uplatněna i při studiu jiných planet – včetně těch mimo naši sluneční soustavu.

Uran jako klíč k pochopení vesmíru

Podle profesora Xuna Jianga má Uran nejspíš jinou vnitřní strukturu nebo vývojovou historii než ostatní obři. To vysvětluje i jeho slabší vnitřní záření. Vědci se domnívají, že rozdíly v energetické bilanci plynných obrů mohou souviset s jejich vznikem, srážkami v minulosti, nebo s chemickým složením hlubokého jádra.

Studie byla publikována v prestižním časopise Geophysical Research Letters, kde se stala okamžitě středem pozornosti. Zároveň potvrzuje i závěry nezávislého týmu z Oxfordské univerzity, což celý objev ještě více upevňuje.

Co nám Uran ještě skrývá?

Přestože Uran stále zůstává zčásti záhadný, jedno je jisté – už ho nemůžeme považovat za "mrtvého obra". Nový výzkum otevírá dveře nejen k dalším objevům v naší sluneční soustavě, ale i k lepšímu porozumění planetám obecně. A možná nám právě Uran pomůže lépe pochopit i naši vlastní planetu.

Jak říká Wang: „Když rozumíme tomu, jak Uran ukládá a uvolňuje teplo, získáváme tím klíče k pochopení atmosfér, klimatu i stability planetárních systémů.“