Podle údajů zveřejněných společností OpenAI už více než 40 milionů lidí položilo jejímu nástroji zdravotní nebo medicínskou otázku. Zdravotní témata dnes tvoří přes pět procent veškeré komunikace s chatbotem ChatGPT, což z nich dělá jednu z nejčastějších oblastí využití vůbec. Nejde přitom jen o popisy bolestí nebo dotazy na příznaky. Velká část konverzací se týká zdravotního pojištění, nároků, vyúčtování a základní orientace v systému.

Z dat vyplývá několik opakujících se vzorců. Výrazná část dotazů přichází z regionů s omezenou dostupností zdravotní péče. Lidé se ptají večer, v noci nebo o víkendech, tedy v době, kdy je osobní kontakt s lékařem prakticky nemožný. V takových chvílích nejde o definitivní verdikt, ale o snahu pochopit, co se s tělem děje. Pro mnoho uživatelů představuje chatbot rychlou možnost, jak si ujasnit základní informace a rozhodnout se, zda je nutné situaci řešit hned, nebo může počkat.

Zdroj: Shutterstock

Zajímavý je i charakter samotných otázek. Často nejde o složité diagnózy, ale o vysvětlení pojmů, které lidé slyšeli v ordinaci, nebo o pochopení výsledků vyšetření. Umělá inteligence zde plní roli tlumočníka mezi odborným jazykem medicíny a běžnou zkušeností pacienta. Právě tato schopnost převádět složité informace do srozumitelné podoby je jedním z hlavních důvodů, proč si lidé k AI nacházejí cestu.

Co čísla říkají o systému, ne o technologii

Průzkumy mezi dospělými uživateli ukazují, že více než polovina z nich používá ChatGPT k orientaci v příznacích nebo možnostech léčby. Další skupina se snaží lépe připravit na návštěvu lékaře, aby se dokázala správně ptát a rozuměla odpovědím. Tento posun není dán tím, že by lidé chtěli nahrazovat lékaře. Spíš reagují na složitost a časovou náročnost systému, ve kterém není jednoduché se rychle a srozumitelně zorientovat.

Současně ale zůstávají jasně dané hranice. Umělá inteligence může chybovat, pracuje s pravděpodobností a vzory, nikoli s klinickou odpovědností. I samotná OpenAI opakovaně zdůrazňuje, že její nástroje nemají sloužit jako náhrada odborné péče. Přesto se ukazuje, že lidé jsou ochotni tato rizika podstoupit výměnou za okamžitou dostupnost informací. Ne proto, že by technologii bezmezně věřili, ale proto, že často nemají jinou možnost.

Rostoucí počet zdravotních dotazů směrem k AI tak vypovídá méně o schopnostech algoritmů a více o stavu zdravotnictví. Umělá inteligence se stává mostem mezi nejistotou pacienta a skutečným kontaktem s lékařem. Je dostupná kdykoli, nevyžaduje objednání a nabízí alespoň základní orientaci. Právě tato kombinace vysvětluje, proč se z ní během krátké doby stal jeden z nejvyužívanějších nástrojů při řešení zdravotních otázek.