Celý vesmír je zahalen tajemstvím a možná proto láká vědce již po staletí. Nyní se oči vedecké obce zaměřuje na velice podivuhodný jev v podobě gigantických výronů plynu z galaxií, poháněných explozemi hvězd. Jedním z těchto ohromujících příkladů je galaxie NGC 4383, jejíž plynový výron dosahuje průměru až 20 000 světelných let a je těžší než 50 milionů Sluncí.

Přestože možnost identifikovat pohyb tohoto obrovského proudu byl dosud obtížným úkolem pro astronomická pozorování, program MAUVE (MUSE and ALMA Unveiling the Virgo Environment) nyní vnáší do studia těchto jevů novou naději. Jeho cílem je pochopit, jak výrony plynu z galaxií ovlivňují proces tvorby hvězd.

Za pozornost stojí práce astronoma Adama Wattse z Australské univerzity a Mezinárodního centra pro výzkum radioastronomie (ICRAR) a jeho týmu, kteří se věnovali detailnímu studiu galaxie NGC 4383. Její obrovský plynový výron vyvolává otázky o jejím potenciálu tvořit nové hvězdy.

Hvězdná zpětná vazba, tedy záření, větry a další materiály vyvržené hvězdami do mezihvězdného prostoru, je hlavním hnacím motorem pro vznik tak masivních výronů. Tyto materiály, včetně těžších prvků, unikají do vesmíru a mohou nakonec posloužit jako základ pro vznik nových hvězd.

Proces tvorby hvězd v galaxii závisí na rovnováze mezi narůstáním plynu, spotřebou a ejekcí. Zásoba plynu je klíčovým faktorem, neboť nedostatek plynu může brzdit tvorbu nových hvězd.

Studie naznačuje, že jedním z hlavních zdrojů plynu vyvrženého z NGC 4383 jsou exploze supernov. Tyto masivní události vytvářejí obrovské bubliny hořícího plynu, které se nakonec uvolňují z galaktického disku a přispívají k vytvoření obrovských výronů.

Zdroj: Shutterstock

Ačkoli se na první pohled může zdát, že masivní výrony plynu brzdí tvorbu hvězd v dané galaxii, studie naznačuje opak. Tvorba nových hvězd může probíhat na okraji galaxie, kde je dostatek plynu pro tento proces.

Přesto zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Výzkumníci se například stále snaží zjistit, zda je pohyb plynu primárně ovlivněn samotnou hvězdnou aktivitou, či zda jsou za ním gravitační interakce s jinými galaxiemi.

Díky pokroku v astronomických technologiích a zlepšení prostorového rozlišení dalekohledů můžeme v budoucnu očekávat nové poznatky o těchto fascinujících galaktických fenoménech. Možná nám budou odhaleny další tajemství vnitřních struktur a procesů, které utvářejí vesmír kolem nás.