NASA vyslala nový satelit. Chce pochopit, co dělají blesky ve vesmíru
Na první pohled jde o nenápadnou misi. Ve skutečnosti ale může zásadně změnit pohled na to, co se děje nad našimi hlavami. Americká agentura NASA 7. dubna 2026 vypustila malý satelit CANVAS na raketě Minotaur IV z Vandenberg Space Force Base v Kalifornii.
Samotný název mise Climatology of Anthropogenic and Natural VLF wave Activity in Space napovídá, že nepůjde o klasické pozorování vesmíru. Satelit se zaměřuje na velmi nízkofrekvenční rádiové vlny, takzvané VLF vlny, které vznikají při úderech blesků nebo je vytvářejí pozemní vysílače.
Právě tyto signály se šíří atmosférou, procházejí ionosférou a dostávají se až do magnetosféry Země. A tam začíná něco, co vědci dosud neuměli přesně změřit.
CANVAS je kompaktní 4U CubeSat, tedy malý satelit o velikosti několika desítek centimetrů. Na palubě má dvě klíčová zařízení. Tříosý magnetometr a dvouosý senzor elektrického pole. Ty společně sledují sílu a směr těchto vln a umožní vytvořit vůbec první globální přehled jejich chování.
Na projektu spolupracují i studenti z University of Colorado Boulder, kteří se podíleli na návrhu, konstrukci i následné analýze dat. Financování zajišťuje National Science Foundation.
Data, která mohou chránit satelity i astronauty
Důvod, proč NASA tento výzkum řeší, není jen akademický. VLF vlny totiž ovlivňují chování elektronů v radiačních pásech Van Allen, které obklopují Zemi.
Tyto pásy představují prostředí plné nabitých částic, které mohou poškodit satelity nebo ohrozit astronauty na oběžné dráze. Právě blesky na Zemi mohou nepřímo přispívat k tomu, jak se tyto částice pohybují a jaké riziko představují.
CANVAS bude během své hlavní mise, která má trvat méně než jeden rok, sbírat data z celého světa. Porovnáním měření z oběžné dráhy s pozorováním blesků ze Země vznikne detailní mapa šíření těchto vln.
Výsledky by mohly výrazně zpřesnit modely takzvaného kosmického počasí v blízkosti Země. To dnes hraje klíčovou roli například při plánování satelitních misí nebo ochraně komunikačních systémů. Zjednodušeně řečeno, bouřka nad Evropou může mít dopad mnohem dál, než si většina lidí uvědomuje. A právě to chce NASA konečně přesně změřit.




















