Zásah asteroidem patří k mála přírodním hrozbám, které mohou během minut změnit běh dějin. Historie to ukazuje jasně. V roce 1908 zničila exploze nad sibiřskou Tunguskou oblast o rozloze tisíců kilometrů čtverečních lesa. V únoru 2013 pak výbuch tělesa nad ruským Čeljabinskem poškodil budovy a zranil přes tisíc lidí. Obě události připomněly, že vesmír není jen romantické pozadí noční oblohy.

Moderní éra planetární obrany dostala konkrétní podobu v září 2022. Sonda DART vyslaná agenturou NASA narazila do měsíčku Dimorphos, který obíhá asteroid Didymos. Cílem bylo ověřit, zda lze změnit dráhu kosmického tělesa řízeným nárazem. Experiment uspěl a lidstvo poprvé prakticky otestovalo metodu odklonu potenciálně nebezpečného objektu.

Jenže samotná schopnost odklonit asteroid nestačí. Nejdřív je nutné vědět, kde se nachází. A právě tady vstupuje do hry B612 Foundation. Nezisková organizace založená v roce 2002 nese jméno po asteroidu z novely Malý princ. Od počátku se zaměřuje na výzkum, vzdělávání a podporu ochrany Země před dopady kosmických těles.

Prezidentkou nadace je Danica Remy, která stojí i za vznikem mezinárodního dne Asteroid Day. Ten se každoročně koná 30. června a připomíná výročí tunguské události. Cílem není šířit paniku, ale vysvětlovat rizika i příležitosti, které výzkum asteroidů přináší. Asteroidy nejsou jen hrozbou. Představují také zdroj informací o vzniku Sluneční soustavy a potenciálně i surovin pro budoucí kosmické mise.

Zdroj: Shutterstock

Data jako klíč k bezpečnosti

Podle vedení B612 je největší slabinou současné planetární obrany nedostatek informací. Většinu blízkozemních asteroidů stále nemáme přesně zmapovanou. Technologii na jejich hledání přitom lidstvo má. Potřebuje ji ale efektivně nasadit a sdílet výsledky.

Právě proto vznikl Asteroid Institute, program nadace B612. Vyvíjí otevřené softwarové nástroje, které umožňují analyzovat obrovské objemy astronomických dat. Platforma ADAM pracuje s miliardami bodových zdrojů a využívá cloudovou infrastrukturu pro výpočty pravděpodobnosti dopadu i optimalizaci trajektorií. Důležitým prvkem je otevřenost. Nástroje jsou dostupné jako open source, takže je mohou používat vědci i nezávislí analytici po celém světě.

Do systému se postupně integrují nové algoritmy, například metoda THOR, která dokáže spojovat pozorování asteroidů napříč různými časovými úseky. V kombinaci s daty z observatoře Vera Rubin by to mohlo výrazně zvýšit počet objevených těles. Rubinova observatoř má být nejvýkonnějším zařízením svého druhu a očekává se, že zásadně rozšíří katalog známých asteroidů.

Zvýšenou pozornost veřejnosti pravděpodobně přitáhne i průlet asteroidu Apophis 13. dubna 2029. Těleso pojmenované po egyptském bohu chaosu proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, ale dostatečně blízko na to, aby šlo o mimořádnou astronomickou událost. Dalším sledovaným objektem je asteroid 2024 YR4, u něhož se zvažovala možnost budoucí kolize s Měsícem. Pravděpodobnost takového scénáře je nízká, přesto podobné výpočty ukazují, jak dynamický a nejistý je svět blízkozemních těles.