Už jsou to dva měsíce do doby, kdy astronomové za pomoci spektrografů HARPS a UVES učinili objev, že hvězdný systém Proxima Centauri hostí planetu, která by mohla být podobná naší Zemi. Hvězda Proxima Centauri je červeným trpaslíkem spektrální třídy M, který se nachází ve vzdálenosti 4,22 světelných let od našeho Slunce. Je tedy nejbližší hvězdou k našemu Slunci.

Kolem Proxima Centauri (někdy taktéž nazývána jako Alfa Centauri C) obíhá v tzv. obyvatelné zóně planeta pracovně pojmenována jako Proxima b. Zatím o této planetě vědci ví jen málo, respektive mají k dispozici jen pár parametrů. Nově objevená exoplaneta Proxima b by měla mít minimální hmotnost 1,3 násobku Země, přičemž jeden oběh kolem své mateřské hvězdy vykoná za zhruba 11 dnů.

Jak by mohla samotná planeta Proxima b vypadat, to nastiňují hypotetické počítačové modely vědců z astrofyzikální laboratoře ve francouzském Marseille. Tým vědců počítá s tím, že Proxima b může být buďto zcela vyprahlou planetou nebo se na ní vyskytuje významné množství vody. Hypotéza s významným množstvím vody je přitom nejpravděpodobnější. Pokud je na exoplanetě voda, tak by oceány na Proximě b mohly sahat až do hloubky neuvěřitelných 200 km!

Pro významné množství vody vědci nasimulovali dva modely. V prvním případě se jedná o zamrzlou planetu (svým povrchem podobná některým z ledových měsíců kolem Saturnu a Jupiteru), pod jejímž zmrzlým ledovým povrchem se nacházejí tekuté oceány. Poloměr takové planety by dosahoval 1,4 násobku Země (8920 km). Na tento model připadá poměr 50 % horniny a 50 % vody.

Druhý model počítá s tím, že vnitřní složení planety Proxima b je podobné planetě Merkur. Planeta disponuje hustým kovovým jádrem, jež tvoří 65 % hmotnosti planety Proxima b. Zbytek planety by byl složen ze skalnatého pláště, který by se rozprostíral až k povrchu a povrchovým oceánem, na který by připadalo 0,05 % hmotnosti planety (pro představu - na Zemi připadá na oceány 0,02 % hmotnosti planety). Poloměr této planety by dosahoval pouze 0,94 násobku Země (5990 km).

Nezjistíme to, pokud to neuvidíme na vlastní oči

Jsou to zatím jen spekulace, a proto lidstvu nezbývá nic jiného, než poslat k Proximě b robotickou sondu. To je pochopitelně se současnými možnostmi lidstva nerealizovatelné, protože sonda jako například New Horizon by letěla k Proximě Centauri neuvěřitelných 70 000 let.

Jestliže se ještě v tomto století podaří realizovat laserový pohon pro robotické sondy, se kterými by lidstvo bylo schopno dosáhnout čtvrtiny rychlosti světla, tak bychom o vyslání mise k Proximě Centauri mohli reálně uvažovat.