Vezměte si takové balsové dřevo, které má mimořádně malou hustotu, maximálně 0,4 g/cm³. Stále je dostatečně pevné, a to i díky mikroskopické struktuře, která se vyznačuje vysoce efektivní směsí celulózy a ligninových vláken. Už indiáni z Jižní Ameriky využívali balsové dřevo díky jeho vlastnostem pro stavbu vorů. Balsové dřevo je vlastně nejlehčí ze všech dřev na světě a hojně se využívá jako oblíbený materiál pro stavbu leteckých modelů. Nicméně může nastat vážný zásobovací problém, protože přes 95 % všech světových rezerv balsového dřeva se nachází jen v jediné zemi - v Ekvádoru.

Vědci z Harvardu nyní přišli na způsob jak vyrábět celulární kompozit s lepšími vlastnostmi, než má kupříkladu balsové dřevo. Díky 3D tisku dojde ke skoncování s nahodilými strukturálními vadami, kterými trpí dřevo.

Pro sestavení nového celulárního kompozitu byla využita epoxidová pryskyřice, obsahující destičky z nanohmoty (nanoclay), aby došlo ke zvýšení viskozity, dále “Whiskery“ z karbidu křemíku a uhlíková vlákna.

Podle vědců je nový kompozit až 20x tužší než dnešní běžné 3D tištěné polymery a 2x tak pevnější než dosavadní nejpevnější polymerový kompozit pro tisk.

Jak už bylo zmíněno výše, počítá se s prosazením nového materiálu u větrných turbín, v automobilovém průmyslu a leteckém průmyslu.