Chytré brýle Ray-Ban Meta patří mezi zařízení, která spojují klasické doplňky s technologiemi sociálních sítí. Uživatelé s nimi mohou pořizovat fotografie, natáčet video nebo komunikovat s hlasovým asistentem. Právě tato kombinace ale nyní vyvolává další debatu o tom, kam až sahá soukromí uživatelů.

Podle reportáže švédských médií Svenska Dagbladet a Göteborgs-Posten, na které spolupracoval také keňský novinář Naipanoi Lepapa, měli pracovníci externí společnosti Sama přístup k některým záznamům vytvořeným pomocí těchto brýlí. Sama poskytuje technologickým firmám služby takzvané datové anotace. Jinými slovy označuje nebo kontroluje obsah, který se používá pro trénování systémů umělé inteligence.

Reportáž vychází z rozhovorů s více než třiceti zaměstnanci na různých pozicích. Někteří z nich údajně pracovali přímo na projektech souvisejících s umělou inteligencí společnosti Meta.

Zaměstnanci popisují citlivé záběry

Podle anonymních výpovědí měli pracovníci během své práce vidět i velmi soukromý obsah. Někteří tvrdili, že narazili na záběry lidí v koupelně nebo v ložnici. Jeden z pracovníků popsal situaci, kdy muž položil brýle na noční stolek a odešel z místnosti. Kamera pak údajně zachytila jeho partnerku při převlékání.

Další zaměstnanci měli podle reportáže vidět například nahé osoby vycházející z koupelny. Lidé, kteří s materiálem pracovali, prý často cítili nepříjemný pocit. Věděli, že sledují soukromé momenty cizích lidí, ale jejich práce spočívala v tom obsah zpracovat.

Autoři reportáže přitom zdůrazňují, že se k samotným datům nedostali. Vycházejí pouze z výpovědí zaměstnanců a bývalých pracovníků společnosti Meta.

Proč lidská kontrola existuje

Meta pro BBC potvrdila, že v některých případech používá externí pracovníky k posuzování obsahu. Podle firmy jde o běžnou praxi v technologickém průmyslu a slouží ke zlepšování služeb.

Firma zároveň tvrdí, že data jsou před předáním externím pracovníkům filtrována tak, aby byla chráněna identita lidí. Příkladem má být rozmazání obličejů na fotografiích.

Zásady ochrany soukromí společnosti Meta uvádějí, že fotografie a videa z chytrých brýlí mohou být odeslány na servery firmy ve chvíli, kdy uživatel zapne cloudové zpracování nebo využívá služby Meta AI. Data mohou být následně využita pro vývoj a testování produktů.

Do systémů se podle dokumentů dostávají také textové přepisy nebo hlasové nahrávky vytvořené při komunikaci s chatbotem. Tyto informace může analyzovat jak software, tak lidé. Meta zároveň upozorňuje uživatele, aby s umělou inteligencí nesdíleli informace, které nechtějí ukládat nebo používat pro další zpracování.

Kritika a nové právní spory

Zveřejněná reportáž znovu otevřela debatu o tom, jak jsou podobná zařízení regulována a zda uživatelé opravdu chápou, co všechno technologie zaznamenává.

Někteří zaměstnanci Sama podle reportáže upozorňovali i na jiný problém. Lidé prý často vůbec nevědí, že brýle nahrávají. Kamera sice při natáčení svítí červeným světlem, ale okolí si ho nemusí všimnout nebo nemusí vědět, co znamená.

Kauza navíc přichází ve chvíli, kdy se objevují informace, že Meta zvažuje další funkce pro své chytré brýle. Podle zpráv médií by mohly v budoucnu získat i technologii rozpoznávání obličeje.

Kontroverze už vedla také k právním krokům. Ve Spojených státech byla podána hromadná žaloba, která napadá marketingové tvrzení, že brýle byly navrženy s důrazem na soukromí a plně pod kontrolou uživatele.