Vstupní zařízení

Základním vstupním zařízením je pochopitelně klávesnice – ta je plné velikosti, podsvícená, v mém případě s americkým rozložením. Jestli bude pro Českou republiku dostupná klávesnice s českým layoutem nemám bohužel žádné informace.

Klávesnice je rozložením i tvarem kláves shodná s předchozí generací XPS. Vzhledem k prostoru, který kolem klávesnice je, mě v porovnání s předposlední generací XPS (L521x) velmi mrzí absence samostatných kláves PgUp/PgDn, Home/End, které jsou dostupné jako funkční klávesy na šipkách. Zamrzí i malé kurzorové klávesy, na které se však velmi rychle zvykne. Kolem klávesnice už nenalezneme žádné jiné senzorové klávesy, pouze vypínač. Opět tedy oproti L521x podle mě negativní změna.

Co mě příjemně potěšilo je změna rozložení funkčních kláves, kdy se ovládání hlasitosti a multimediální klávesy přesunuly do levé části klávesnice a vše je tak snadněji ovladatelné pomocí Fn klávesy jednou rukou. Naopak méně důležité klávesy jako podsvícení klávesnice a displeje najdeme na druhé straně. Nepochopitelnou změnou je pak absence Fn tlačítka pro deaktivaci touchpadu, o což se nyní mohou starat pouze ovladače (například po připojení myši) nebo Windows Mobility center. Vzhledem ke klávesnici i touchpadu umístěnému přesně na střed se mi však nikdy nestalo, že by mi možnost vypnout touchpad chyběla.

Podsvícená klávesnice se střední intenzitou

Samotný touchpad je včetně tlačítek tvořen z jednoho kusu skla. Ten je skvěle citlivý a podporuje gesta více prsty, jenž jsou konfigurovatelná v ovladačích touchpadu. Zatímco u předchozího notebooku mi díky měkkosti tlačítek vyhovovalo jejich používání, zde jsem si velmi rychle zvykl na klikání jedním nebo dvěma prsty na samotný dotykový touchpad.

Posledním vstupním zařízením je pak dotykový displej, podporující až 10 prstů. Vzhledem k tomu, jak nesnáším umatlaný displej na notebooku od prstů, není pro mne toto zrovna (vůbec) preferovaná metoda, ale pokud používáte aplikace, které dotyk využijí, může se jednat o vítaný bonus. Napadá mě například použití při prezentacích, prohlížení fotek apod. Bohužel displej není žádným způsobem otočný, takže je použitelný pouze v notebookovém stavu, nikoliv jako tablet, kde by dotyková vrstva byla jistě vítaná.

A takto Vás Windows nutí naučit se používat dotykovou obrazovku. Myší dialog nezavřete. Pro člověka jako já dobrá zkouška nervů

Drobnou nevýhodou dotykové vrstvy je, že pokud na obrazovku dopadá světlo (povedlo se mi to jen se slunečním) v určitém úhlu, můžete místy vidět odlesky malých teček dotykové vrstvy, podobně jako je tomu na některých monitorech. Tyto tečky se pak tváří jako bílý zářivý pixel, vždy cca 0,5-1 cm od sebe. Bohužel jsou prakticky nevyfotitelné.

Audio / Video

V notebooku najdeme 2 reproduktory v přední dolní části. Bohužel, pravděpodobně vzhledem k úsporám místa se nejedná o žádnou nadstandardní kvalitu.

Na druhou stranu, v porovnání s jinými „ultrabooky“ (Macbook Air) mi přijde kvalita slušná – zvuk má středy, má výšky, zní věrně i maximální hlasitost je poměrně vysoká - dostatečná pro většinu běžného použití. Co mu však jednoznačně chybí, jsou basy – není zde obsažen žádný subwoofer, pouhé dva obyčejně 2,5 wattové reproduktory.

V porovnání s o 2 generace staršími XPS (L521x, s poslední řadou jsem bohužel neměl tu čest), ve které jsou 2×4W JBL reproduktory doplněné 12W „subwooferem“ je však kvalita naprosto někde jinde. Tyto zněly (na notebook) naprosto famózně a na běžný poslech v kanceláři nebo film v posteli byly zcela dostatečné.

Záznam zvuku je realizován stejně jako v předchozích generacích polem mikrofonů v horní části displeje. Záznam je dostatečně kvalitní pro všechny běžné účely, tedy především telefonování. Pro záznam videa a videohovory je připravena integrovaná 1MPx (1280×720) kamerka.

Displej, který stojí za to!

Použitý displej je postaven jako jeden z prvních na technologii IGZO (Indium gallium zinc oxide), který pro Dell vyrábí Sharp, a nabízí v současnosti nejvyšší rozlišení, které u notebooků můžeme vidět – QHD+ neboli 3200×1800 pixelů. To znamená krásných 235ppi a označit jej můžeme za HiDPI displej (retina+, chcete-li). Pro srovnání - do nynějška používané maximální rozlišení FullHD používané na 15,6" noteboocích má přibližně 140ppi, jedná se tedy o více než poloviční nárůst. Další nezanedbatelnou výhodou IGZO displejů by měla být až poloviční spotřeba oproti obdobným IPS.

Přímý pohled, 100% jas. Poznáte, který je který?

Je vůbec vyšší rozlišení vidět?

Oblíbeným dotazem bývá, jestli je vůbec rozdíl v rozlišení vidět, neboť většině lidí u NTB přijde už dané FullHD jako velmi jemné. A ne, není. Naprosto vůbec. Alespoň na první pohled, dokud si po 14 dnech nesednete zpátky k FullHD. Pak se najednou začnete divit, jak jste se na ten „hrubý“ rastr vůbec mohli dívat.

Přímý pohled, minimální jas

Displej nemá jen vysoké rozlišení, ale i excelentní parametry obecně. Ty bohužel nemohu fyzicky ověřit, neboť jsem po ruce neměl potřebné náčiní. Každopádně, dle specifikací i následných testů provedených jinými redakcemi, dosahuje barevnosti 100 % sRGB prostoru a přibližně 75 % AdobeRGB. Výborný je také kontrastní poměr (dle specifikací 800:1, měřených až více než 1000:1) i věrnost barev – po kalibraci displeje sondou může být delta E i nižší než 1.0. Stejně tak s jasem šel Dell ještě o něco výše než u předchozích řad a maximum je teď 400 nit.

Vertikální pozorovací úhly, pohled shora 100% jas

Celkově se tedy jedná o jeden z nejlepších displejů současnosti, kterému jsou asi jedinou konkurencí panely z letitého XPS 16 a XPS 15 (L521x), které se svými RGBLED (B+RGLED) TN panely nabízely barevnost až 118 %, respektive 98 % AdobeRGB. Ztrácely však jednoznačně na věrnosti podání barev, kontrastu a lehce i jasu.

Přímý pohled, 50% jasu. IGZO se nachází vlevo

V porovnání s L521x jsou barvy trochu méně ostré – přirovnal bych to srovnání SAMOLED a IPS+ displejů u mobilních telefonů – jeden nabízí některým lidem sytější barvy, zatímco druhý věrnější. Oba jsou tedy velmi kvalitní, někomu bude vyhovovat to, někomu ono.

Dobré jsou také pozorovací úhly, jak horizontální, tak kupodivu i vertikální – viz fotografie (foceno zrcadlovkou s manuálním nastavením pro zachování věrnosti). Na obrázku je vlevo současná generace XPS 15 (9530) s IGZO displejem (HW nekalibrovaný), vpravo ta předminulá (L521x) s B+RGLED (HW kalibrovaný).

Horizontální pozorovací úhly při 100% jasu

Největší rozdíl je tedy vidět jasně při pohledu zdola, kdy už TN displej trpí značným zkreslením, IGZO si stále zachovává vyšší kvalitu. Jen podotknu, že TN obrazovka použitá na L521x je jednou z nejlepších a z principu je více než srovnatelná s IPS displeji, nelze ji tedy považovat za běžně používaná TN.

Horizontální pozorovací úhly při 100% jasu

U IGZO displeje by určitě pomohla HW kalibrace, pokud se mi podaří obstarat sondu a dojde k nějaké zásadní změně, očekávejte krátký článek. S těmito specifikacemi se jednoznačně jedná o jeden z nejlepších (ne-li nejlepší vůbec) panelů, které můžeme najít na noteboocích, více než srovnatelný s většinou desktopových monitorů.

Vertikální pozorovací úhly - pohled zdola, 100% jas

Displej mj. podporuje automatickou volbu intenzity jasu, bohužel implementace ve Windows je trochu nešťastná – při zapnuté automatice se mi zdál obraz většinu času příliš tmavý a pro zapnutí manuálu bylo nutné vlézt až daleko do nastavení, rychlé přepnutí klávesnicí se nekonalo.