CDR.cz - Vybráno z IT

ROZHOVOR – S Martinem Rotou na téma vzrůstající popularity YouTube scény

Česká YouTube scéna si poslední roky sebejistě razí cestu napříč generacemi a tvoří v současnosti jednu z největších komunit. Na toto téma jsme si sedli s Martinem Rotou, který u nás patří k nejúspěšnějším YouTube tvůrcům.
Martin Rota Uvodni

YouTubeři mají velmi specifický styl tvorby videí a své platformě doslova vládnou. V rámci našeho výletu do polských Katowic jsme měli to štěstí se setkat s tvářemi české YouTube scény. Na téma popularity této platformy jsme si popovídali s Martinem Rotou. 

Martin Rota se řadí mezi nejúspěšnější YouTube tvůrce na českém a slovenském internetu. Aktuálně se stará o čtyři hlavní (a dva osobní) kanály, každý s jiným zaměřením. Naprosto Retardovaný, Vědecké kladivo (naučný), Ztráta Času (komediální) a Lepší než pracovat (herní). Napříč jeho kanály se mu podařilo nashromáždit přes 200 000 odběratelů (Naprosto Retardovaný tvoří více než polovinu této hodnoty), což na zdejším trhu patří mezi špičku. 

V současné době se také připravuje na svůj další pokus o výstup na největší horu Evropy, Elbrus. V případě úspěchu by se tak stal prvním tělesně postiženým Čechem, který tuto horu pokořil. V roce 2009 se mu podobného úspěchu podařilo dosáhnout na hoře Kilimandžáro

Ahoj, mohl by ses nám krátce představit a vysvětlit, čím se zabýváš?

Já jsem Martin Rota, nejznámější díky YouTube kanálu Naprosto Retardovaný, kde se snažím prezentovat své názory, řekněme, takovým drsnějším způsobem, aby se téma lidem lépe zarylo pod kůži. Jedná se o názory, o kterých se domnívám, že by obstály v diskuzích, neboť se snažím argumentovat logicky. Ačkoliv bych řekl, že je celá prezentace značně emoční, názory samotné v jádru emoční nejsou, jsou zakládaný spíše na logice a důvodech, které dávají smysl. 

Martin Rota 4

Nezúčastnil ses čirou náhodou nějakého debatního kroužku na škole?

Zajímavá otázka! To jsem rád, že ses zeptal! Já jsem byl na vysoké ve Skotsku, kde je tradice diskusních kroužků. Mým oborem byla sociologie a psychologie, kde jsme právě diskusní kroužek měli. Takový ten, kde člověk dostane nějaké téma a musí umět argumentovat na obě strany. Moje snad největší pýcha ve vyhraných diskuzí byla, když jsem dokázal obhájit vyhlazení postižených lidí v nacistickém Německu. Takže případ, kdy je člověku zadáno dost amorální téma, které ale musí obhájit.

Ty se pohybuješ v české YT scéně poměrně dlouhou dobu. Jak bys porovnal českou a zahraniční scénu?

Já jsem začal přibližně před třemi lety, v zahraničí jsem ale dělal videa už dříve, tedy dohromady je to pět let, co tvořím videa. Jak bych to porovnal? Řekl bych, že problém je ten, že se lidé bojí experimentovat, jakože hodně experimentovat. Snaží se hrát na to, že něco bude populární. A proto budou dělat pouze to, ale už nevykročí směrem, ve kterém by chtěli vyzkoušet něco nového. Člověk tu neustále vidí přístup: "Tohle je populární v zahraničí, já to udělám", ale už ne tu myšlenku: "Hele, já bych chtěl dělat tohle. Vyzkouším, jestli na to najdu publikum.“

Tak experimentování je do značné míry nebezpečné, sázka na jistotu je asi bezpečnější cesta.

Samozřejmě, ale v tom je ta kreativita. To je hlavní důvod, proč jsem například obhájcem moderního umění. Ti lidé se alespoň snaží něco dělat, něco nového. Jasně, můžou to být úplně totální blbosti, ale snaží se něco dělat. Ze stejného důvodu respektuji NejFaka, ačkoliv s ním většinou nesouhlasím. Respektuji ale to, že se furt snaží něco zkoušet. Zkouší různé směry, nevychází to, ale dělá prostě různé věci. Já bych sice řekl, že to dělá špatně, ale jde o to, že se stále snaží. A to je pro mě zásadní věc.

Fenomén poslední doby - let's play. Čím si myslíš, že se lets playe staly úspěšné? Nebo lépe řečeno, jak se stalo, že se lidé často raději dívají, jak hru hraje někdo jiný, než aby si ji zahráli sami?

To je zajímavá otázka, která by se dala rozvést ještě dál. Například unboxingová videa, která jsou vyloženě na věci, který si divák kupovat nebude, ale stejně se na to podívá. Já tomu říkám YouTube voyeurství. Podobným příkladem jsou třeba tutoriály na cosplaye – znám spoustu lidí, kteří se na ně koukají i přes to, že nemají sebemenší zájem si nějaký cosplay vytvořit.

Domnívám se, že let's playe zasahují tu stejnou část mozku. Člověk se chce na něco kouknout, zároveň daní tvůrci dokáží být zábavní/zajímaví. A občas říkají taková spojení, která by člověka nenapadla, a tak je fajn něco takového sledovat. Já třeba sleduji jen jediného let's playera, a tím je Agraelus. Lidé si myslí, že to jsem já, protože má podobnou osobnost. A to je pravděpodobně také ten důvod, proč sleduji právě jeho – je mi charakterově nejbližší.

Takže myslíš, že je to o kultu osobnosti?

Celý YouTube je o kultu osobnosti, když se to tak vezme. Je to prostě o tom, že se vytvoří charakter, který je nějakým způsobem zajímavý. Tohle jsem poznal nejvíce u Ztráty času, kde jsem dělal rok a půl videa a za celou dobu nasbíral 800 odběratelů. To jsem se skutečně snažil dělat ta videa dobře. 

No, a až později jsem založil kanál Naprosto Retardovaný, který vyletěl mnohem výš. Tam jsem poznal, že názor a osobnost táhne mnohem více, než obsah... Když se lidé spřáhnou s osobností, tak je poté zajímají i ty další věci, které daná osoba může vytvářet. Takže i let's playe jsou o té osobnosti, stejně jako cokoliv jiného na internetu.

Když se koukám v televizi na něco, tak je tam taková ta idea toho, že ti lidé jsou v televizi - a já nemám absolutně ponětí, jakým způsobem bych se do televize dostal... Respektive to už pro mě dnes samozřejmě není pravda, protože bych přesně věděl, koho kontaktovat, ale mluvím obecně. Člověk se na to kouká a je to pro něj nemožné. Říkají si: "S těmito lidmi nemám šanci nikdy se bavit, ti jsou pro mě nedosažitelní".  

U YouTube tvůrce je tu rozdíl, jedná se o někoho, kdo by potencionálně mohl být mým kámošem, alespoň z pohledu diváka. Ačkoliv se s tím dotyčným třeba nikdy nebude bavit, mohli by být kámoši. Není z pohledu diváka nedosažitelnou osobou. A tohle u televize nepocítí. Člověk tu má pocit, že podporuje svého kámoše, když podporuje daného YouTubera.

Některé firmy se tento fenomén snaží potlačit v domnění, že snižuje jejich prodeje, některé ho podporují ve snaze o opak. Co si o tom myslíš ty?

Záleží na hře. Když si vezmu například The Order: 1886 - krásný příklad v tomto ohledu - , tak si myslím, že let's playe jej definitivně budou ochuzovat o prodeje. Je v nich vidět už to, že člověk s touto hrou nezažije tolik zábavy (bohužel teda). Ta hra je pěkně dělaná, ale je krátká a neobsahuje žádný element znovuhratelnosti.

A pro opačný názor mohu použít příklad ze hry, kterou teď budu točit s Citronem - Space Engineers. Věřím, že tvorbou těchto videí prodeje podpoříme. Space Engineers je kreativní hra a zážitek, který člověk získá při každém hraní, je zcela unikátní. Kdybych se třeba koukal, jak někdo hraje Fallout: New Vegas, tak si řeknu, že to hrál jinak, než bych to hrál já, a tedy jako hráč cítím potřebu si tu hru zahrát sám, po svém.

Takže jak říkám, pokud je hra striktně lineární, tak s tím mohou být jistě problémy. Ale to také neplatí vždy. Výjimkou jsou hry, které ke koridorové kampani mají ještě dobrý multiplayer. Zrovna mi hlavou problesklo Call of Duty: Advanced Warfare.

Jinak mám za to, že způsob, jakým se k věci staví takové Nintendo, je špatně. Protože oni mají přesně ten typ her, u kterých hráč cítí potřebu si je sám zahrát. Nezajímá je příběh, ve kterém jde Mario zachránit princeznu, a tedy jenom koukání nestačí – chtějí si hru sami zahrát. Domnívám se, že se Nintendo střílí do nohy s jejich aktuální YouTube politikou.

Martin Rota 1

YouTube vs. televize. Dnešní mladá generace ti řekne, že televizi už nesleduje. Jaká myslíš, že je její budoucnost?

Vše spočívá v tom, že televizi drží v současnou chvíli reklamy. Lidé v tištěných médiích dostávají více reklam, než virtuální média. A zároveň i za mnohem větší raty. Internetové médium může mít desetinásobek zobrazení co tištěné médium, ale firmy z nějakého důvodu stále víc zaujmou tištěná média. Na televizi zkrátka lidé také slyší víc; na internetové video lidé neslyší. Když si vezmu třeba „Hrajeme s Alim“ tak momentálně dosáhlo, co tak z hlavy vím, 60 000 diváků, což je krásné číslo na Prima Cool. Je to super číslo pro daný časový slot.

YouTuber je schopný generovat třeba 50 000 zhlédnutí na jediném videu. Nějakou chvíli potrvá, než se lidé z naší generace dostanou do rady těch firem a začnou upozorňovat na to, že internet je zkrátka mnohem lepší platforma pro reklamy a začnou tam lít větší peníze. A to je ten moment, kdy televize bude umírat. Zatím přežívá ne na základě sledovanosti, ale na tom, že jako médium tu stojí delší dobu. Ve finále je to ale všechno o penězích – jakmile nebudou mít dost reklam, tak jdou do kytek.

Pro YouTubera je aktuálně benefit objevit se kdekoliv mimo klasickou YouTube platformu, protože stále ta média mají svoji váhu. Záleží hlavně na firmách. Intel nám třeba nabízí tuto úžasnou možnost být tady na IEM v Katowicích, protože někdo někomu vysvětlil, že YouTubeři jsou důležití. 

Jak vnímáš vztah tvůrce obsahu a fanouška? Kde myslíš, že je hranice mezi lidmi, kteří od tebe chtějí jenom podpis a těch, kteří pro tebe udělají cokoliv?

Osobně se snažím jakkoliv ničit tyto ideje. Už jenom tím, že nepoužívám slovo fanoušek, protože mi přijde naprosto špatné. Sám používám slovo divák. Když lidé tvrdí: "Mám kanál se statisíci fanoušky", tak je to blbost. Mám kanál se statisíci odběrateli. Jsou to lidé, kteří se na to jen koukají, ale ani náhodou to nemusí znamenat, že se jim to líbí. Já sleduji kanály, které se mi vážně nelíbí. Koukám na ně třeba jen kvůli tomu, že je chci z nějakého důvodu zkritizovat, čili nejsem automaticky fanouškem. To je první věc.

Další věc je, že ty strany jsou vyrovnaný. Já nejsem jeden z těch komunikativních YouTuberů. Spousta lidí mi píše zprávy. Na Facebooku mám mnoho zpráv, ale faktem je… já je nečtu. Je jich moc, nezvládám to. Nejsem typ člověka, který by byl takhle v kontaktu. V tomhle ohledu jsem introvert. Je zkrátka rozdíl mezi tím, když mluvíte k lidem jako mase, a když mluvíte s jedním konkrétním člověkem. 

Je důležité, aby diváci dělali to, co chtějí dělat sami. Teď jsem třeba rozběhl Patreon pro Vědecké Kladivo. Nabízím skrz něj možnost odstranění veškeré reklamy, což bude zaručený tím, že kanál bude sponzorovaný diváky. Zároveň budou mít jistotu, že žádná informace ve videích není zaplacená. Člověk samozřejmě může využívat diváky a navádět je určitým směrem pro svůj vlastní benefit, ale mám za to, že pokud se divák rozhodne, tak by to mělo být jeho vlastní rozhodnutí. A je důležitý to tak prezentovat.

Sám ale vím, že to není tak jednoduché, lidé často hájí mé jméno na základě hloupostí, i když jsem třeba neměl v dané situaci pravdu. Je prostě důležité to kontrolovat. Zároveň ale, když mě někdo potká a řekne "Čau, Martine, máš skvělá videa, jsi můj vzor" apod., tak se domnívám, že za předpokladu, že jsem daného člověka vzor, tak by právě on měl být můj největší kritik. To by měl být ten někdo, který mi nic neodpustí.

Já se třeba nemohu kontrolovat tak dobře, jako mě mohou kontrolovat ostatní, a pokud mi tedy budou odpouštět věci, které dělám špatně, tak akorát polevím a je to ve finále kontraproduktivní. Takže vztah autora a diváka funguje oboustranně v tomto ohledu.

Martin Rota 2

Zmínil jsi Vědecké kladivo, což je vedle tvého hlavního kanálu další projekt, který řídíš. Co nám k němu můžeš říct? 

Já jsem člověk, jak už patrně vyplynulo z tohoto rozhovoru, který rád vysvětluje věci do detailu. A jedna z věcí, co mě baví vysvětlovat nejvíc, jsou právě vědecké fenomény. Čili Vědecký kladivo je založené na tom, že jsem chtěl, aby byl nějaký kanál v češtině, který by rozebíral zajímavosti, ať už jde o to, proč prdy smrdí víc ve sprše nebo co to znamená čtvrtý rozměr. 

Vím, že podobné věci jsou v zahraničí, ale chtěl jsem to vytvářet i ve své vlastní verzi. Dokonce jsem dostal nabídku od Stream.cz, přibližně tři měsíce poté, co jsem s projektem začal. Tehdy měl okolo 12 tisíc odběratelů. Byla to velmi pěkná nabídka, nabídli mi slušné peníze. 

Jediný problém byl ten, že projeli seznam videí na kanále a řekli například u videa o DNA, že je takové nudné, na což jsem reagoval tak, že DNA je nejdůležitější molekula v těle, že to není nudné. Nebo třeba řekli, že video o kondenzační stopě by nechtěli, že jim přijde nezajímavé – a na to jsem jim znovu řekl, že kondenzační stopa je základem mnoha konspiračních teorií o chemtrails, což je dost důležitá věc. Zkrátka šlo o to, že by měli tu moc schvalovat mi videa a určovat, která natočit a která ne.

Martin Rota 5

Moje idea byla taková, že vím, které video bude na mém kanále nejúspěšnější. Je mi jasné, že video o prdu bude populárnější než to o čtvrtým rozměru. Řekněte upřímně, pokud nevíte, proč prdy smrdí více ve sprše, tak vás to právě teď zajímá. A mě bylo jasné, že podobně rychle by na to přišli i oni. Jenomže chci točit videa o tom, co si osobně myslím, že by lidé měli vědět. A sem tam bych nahodil i nějakou populární věc, ale ne abych to celé zvrhnul jen na tu populární vlnu.

K Vědeckému Kladivu jsi pár dní nazpátek založil i Patreon, co tě inspirovalo k jeho iniciování?

Často mi spousta firem psalo, abych udělal video o jejich inovativním výrobku. A ano, často jsem souhlasil s tím, že je to rozhodně zajímavé, ale zároveň jsem se domníval, že na tomto typu kanálu bych podobnou reklamu dělat neměl. A to mě nakonec dovedlo ke tvorbě Patreonu, kde by lidé měli kontrolu. Ty věci na kanálu budou pořád založený na tom, co já chci udělat. Není to o tom, že někdo přispěje a má tedy automaticky právo rozhodovat za mě, co budu dělat. 

Ta věc je ta, že YouTube kanál nebude nikdy vydělávat ohromné sumy, pokud nebude mít obrovskou sledovanost. Vím, jak zaručit obrovskou sledovanost na Vědeckém kladivu, sdílená videa nejsou ten problém. Myslím si jen, že to není správná cesta. Sranda jen občas, tedy udělat video o blbosti, ale má to být také o těch jiných věcech. Pokud se povede vybrat dost peněz, tak by se dali sehnat i nějací animátoři a byla by i možnost zkvalitnit show celkově.

A co jsem teda ještě zmínit - ačkoliv se to jmenuje Vědecký Kladivo, tak věda jako taková je princip toho vědeckého procesu, takže by se to správně mělo jmenovat Vysvětlovací Kladivo. Mně se občas může stát, že řeknu blbost, nejsem neomylný. Proto si také myslím, že jednou z nejdůležitějších věcí na tomto kanálu jsou komentáře, tam se občas najdou opravdu úžasní lidé, kteří dokážou vysvětlit dodatečné věci a zároveň mě třeba i opravit. Primárním cílem kanálu je vzbudit zvědavost, něco naučit je až sekundární.

Zmínil si sekci komentářů, jak by se člověk měl vypořádávat s "hejtem" (negativními komentáři)? 

Hejt je podle mě strašně důležitá věc a mnoho lidí ho podceňuje. Je dobrý vědět o tom, za co vás lidi nesnáší. Spousta tvrdí, že přijímají jenom konstruktivní kritiku, ale když se někdy podíváte, tak neberou ani tu. A co mám třeba dělat s tím, když mi někdo napíše, že jsem č*rák? Takový komentář znamená, že byl někdo dostatečně motivovaný na to, aby mi řekl, že jsem č*rák. To je důležitá informace. Znamená to, že jsem udělal něco, co se tomu člověku nelíbí a měl bych nad tím popřemýšlet. Neznamená to nutně, že bych měl něco změnit, ale určitě bych se nad tím měl zamyslet.

Mnohokrát jsem se dostal do situace, kdy jsem viděl nějaké video, a má jediná logická reakce byla, že tomu člověku nelze vysvětlovat, proč řekl totální krávovinu, ale jednoduše mu napsat, že je to kret*n. Přesně proto je hejt dobrá věc, lidé mají různé názory. Neříkám, že jsou vždy dobré, ale je o nich důležité vědět. Člověku to poskytuje trochu sebereflexe, kdy si může říct: „Jo, tady jsem se nezachoval moc dobře“ nebo „Jo, lidem se to nelíbí, ale já si za tím stojím.“

Nemám rád, když lidé říkají, že neposlouchají hatery, ale jenom své fandy. To je to nejhorší, co můžete udělat, protože tím vlastně říkáte, že posloucháte jen ty, co vás chválí. Ke všemu tomu teda ještě platí takové to klasické internetové pravidlo: „Nikdy nejsi tak špatný, jak lidi říkají; a nikdy nejsi tam dobrý, jak lidi říkají.“ To je to nejdůležitější, co si člověk musí zapamatovat. Důležité je mít svoji vlastní perspektivu a používat ohlasy ostatních k tomu, aby mohl posoudit, jak moc je validní.

A když mají dojem, že mám ve videu něco špatně, tak ať mi napíšou, přiloží nějaký důkaz a někam se posuneme. Právě případ s chemtrails, kdy se lidé hádali, že vše je špatně a nedokázali podložit žádné podklady, které by podporovaly jejich tvrzení. Rozhodně bych je ale nemazal, protože je důležité i pro lidi v komentářích, aby viděli, že někdo má i jiný názor, a zjistili si, proč ho má. Podle mě, když je něco pravda, tak se to projeví. A je jedno, když se sem tam objeví nějaká lež, pravda ji vždy porazí.

Martin Rota 3

Právě teď se nacházíme na jedné z nejdůležitějších esport akcí současnosti. Jak nahlížíš na e-sport a jeho budoucnost?

No, doufám, že budoucnost bude hodně pěkná. Aktuálně sleduji Dotu a pak ještě StarCraft II (doufám, že mi neuniká). A můj zdejší plán je celou dobu sedět u StarCraftu a koukat na to, jak kdo hraje. Tak doufám, že to tam Trap rozdrtí. Jen je mi trochu líto, že když jsem koukal na tabulky, tak tam byla samé Korea, Korea, Korea. Je smutné, že člověk má tuhle krásnou příležitost, kdy může si pokecat s hráči, ale neumí korejsky, takže si moc nepokecá.

Kdybych ti 10 let zpátky popsal dnešní situaci, kdy tisíce lidí stojí dlouhé fronty, aby se dostali na událost, kde budou sledovat hry, jak bys reagoval?

Já bych ti absolutně věřil, protože to byla přesně moje idea toho, jaké to bude. Na e-sport jsem se pořádně začal koukat až se StarCraftem II, pak jsem pomalu přešel na Dotu. Kámoš jednou přinesl na intr, ještě na nějakém vypáleném CDčku, profesionální zápasy StarCraftu, tehdy ještě s korejským komentářem, a koukali jsme se na to. Už tehdy jsem si říkal: "Jo, hry budou jednoho dne velká věc". Chvilku mě dokonce přepadla ta ambice, že začnu profesionálně hrát, ale bohužel na to nemám reflexy.

Na herní scéně máme zatím dvě dominantní moby: Dota 2, LoL. A za dveřmi už stojí HotS, které v budoucnu potenciálně zformuje “velkou trojku”. Jak vím, tak ty sám jsi Dotař, ale jak vnímáš konkurenci mezi těmito třemi tituly? Myslíš, že je v tomto prostředí místo pro obstojnou konkurenci?

Definitivně. Podobně jako kdysi tu byl Quake, Quakea rozdrtil Counter Strike, Counter Strike bylo rozdrceno Call of Duty, a pak na oplátku Counter Strike rozdrtilo Call of Duty. To samý tady. Nejdřív byla Dota, pak přišlo LoLko, které vyletělo až nahoru. Ještě předtím bylo Heroes of Newerth. Jde o to, že vždy je tu prostor a je to jenom o tom, kdo vymyslí ty nové, zajímavé mechaniky, hrdiny. Nevěřím tomu, že by byl prostor v MOBĚ zabraný. Je to jen o tom vymyslet nové hrdiny, schopnosti. Určitě je tu prostor.

Vezmi si, že indie hry byly (a z časti dodnes jsou) o tom, že jsi měl skákající postavičku v depresivním světě. A to bylo to hlavní, co tenhle proud produkoval. Zničehonic se ale objevil Minecraft a kompletně zbořil naše vnímání indie her. Smite šel na věci zajímavým způsobem a vrátilo se mu to. Nemyslím si sice, že Smite bude tím titulem, který převrhne LoL, ale je důkazem toho, že se to dá dělat i jinak. 

A poslední nečekané otázky. Co si myslíš, že je na IEM Naprosto Retardovaný?

Vše v pohodě, jen mě štve všudypřítomná polština.

A poslední otázka. Proč máš berle? (vysvětlení: ODKAZ)

(smích) Abych ti s nimi mohl omlátit hlavu o stůl. 

Zdroje: 

Pavel Vevera

Členem redakce inGamer.cz byl od samotného založení v roce 2012. Původně působil jako multisekční redaktor, přispívající jak články, tak video tvorbou, nakonec se však ustálil na textech. Jako externista od 1. ledna 2014 pokračuje v rámci herní rubriky CDR.cz, kam se redakce i část obsahu inGameru přesunula.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku ROZHOVOR – S Martinem Rotou na téma vzrůstající popularity YouTube scény

Pondělí, 23 Březen 2015 - 16:07 | trodas | Tady malinko pozor, v nových televizích jsou už...
Pondělí, 23 Březen 2015 - 14:49 | petr22 | "A to je ten moment, kdy televize bude...

Zobrazit diskusi