Sagittarius C je doslova přetlakovaný vesmírný kotel – oblast plná prachu, plynů a turbulentních procesů, která se nachází v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry ve středu Mléčné dráhy. Tento „galaktický kotel“ má tolik surovin pro tvorbu nových hvězd, že by podle všeho měl být doslova posetý zářícími novorozenci. Jenže není. A právě to teď vědce zaujalo nejvíc.

Pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se podařilo získat doposud nejdetailnější snímky této oblasti. Ty odhalily fascinující detaily, které byly až dosud mimo dosah našich přístrojů – zejména dlouhé vláknité struktury z plazmy a důkazy o přítomnosti silných magnetických polí, která zde zřejmě narušují tvorbu nových hvězd.

Nečekaný viník: magnetická pole

Jedním z hlavních objevů výzkumu vedeného Johnem Ballym z Coloradské univerzity a Samuelem Crowem z Univerzity ve Virginii je to, že Sagittarius C je protkán silnými magnetickými poli, která formují struktury připomínající světlé filamenty. Některé z nich dosahují délky několika světelných let.

Právě tato magnetická pole podle vědců brání zhroucení molekulárních oblaků, které je klíčové pro vznik hvězd. Místo aby se plyn a prach smršťovaly do nových hvězd, zůstávají „roztažené“ a nestabilní.

Galaktická porodnice na ústupu

Sagittarius C je sice jednou z nejhustších oblastí galaxie, co se týče plynu, organických molekul a zárodků hvězd, ale ve skutečnosti se zde rodí méně hvězd, než by odpovídalo dostupnému materiálu. To z ní činí klíčovou oblast pro zkoumání tzv. Centrální molekulární zóny (CMZ), kde se formování hvězd chová zcela jinak než ve vzdálenějších částech galaxie.

„Je to místo s podmínkami velmi podobnými těm, které panovaly v raném vesmíru,“ uvedl Bally. Právě díky tomu nám Sagittarius C může poskytnout jedinečné informace o tom, jak vznikaly první hvězdy a galaxie vůbec.

Filamenty: vesmírné špagety plné žhavé plazmy

Na snímcích z Webbova teleskopu se objevily desítky zářivých filamentů – struktur složených z ionizovaného plynu, které se vlní a táhnou skrze oblast jako světelné šňůry. Tento objev vědce překvapil, protože podobné struktury nejsou běžné ani v jiných hvězdných oblastech, jako je třeba známá mlhovina v Orionu.

Zdroj: Shutterstock

Podle výzkumníka Rubéna Fedrianiho z Institutu astrofyziky v Andalusii šlo o zcela náhodný objev. Jejich původ ale zřejmě souvisí právě s pohybem plynu kolem centrální černé díry, který magnetická pole natahuje a tvaruje.

Protihvězdy bojují o život

V samém srdci Sagittarius C probíhá složitý proces vzniku tzv. protihvězd – mladých hvězd, které teprve nabírají hmotu. Vědci zjistili, že tyto objekty vypouštějí intenzivní záření, které doslova odfukuje okolní plyn pryč. Tím nejenže zpomalují další tvorbu hvězd, ale zároveň urychlují konec celého hvězdného porodního sálu.

Tento jev je známý i z jiných oblastí vesmíru – i naše Slunce vzniklo v podobné husté hvězdokupě, která se během miliard let rozpadla. Dnes jsou ostatní „sourozenci“ Slunce rozptýleni v různých částech galaxie.

Galaktické hodiny tikají

Navzdory extrémní aktivitě už má Sagittarius C svá nejlepší léta pravděpodobně za sebou. Vědci upozorňují, že molekulární oblak, který umožňuje vznik nových hvězd, je částečně rozfoukaný a v příštích několika stovkách tisíc let může zmizet úplně.

To dává výzkumníkům jen omezený čas na to, aby tuto oblast detailně prozkoumali a porozuměli dynamice, která v blízkosti supermasivní černé díry ovlivňuje celý proces vzniku a zániku hvězd.