Postoj Microsoftu ovšem nemění nic na tom, jaká samotná konzole je a co nabízí. Od „budoucí oficiální“, která dorazí na český trh v září tohoto roku, se ničím co do provedení lišit nebude. Doufejme ale, že co do herního obsahu tomu bude přesně naopak.

Jsem spokojeným uživatelem Xbox 360. Nevyhnu se tak v dnešním článku částečně subjektivnímu generačnímu srovnávání, určitě však nebudu Xbox One srovnávat s next-gen konzolemi konkurence.

Obsah balení

Úvodem se tradičně pojďme podívat, co je obsahem balení. Mimo konzole samotné se nám totiž za cca patnáct tisíc korun dostane i druhé verze Kinect senzoru, napájecího adaptéru, headsetu v podobě jednoho sluchátka a mikrofonu, HDMI kabelu a také upraveného herního ovladače.

Pokud to vezmeme od konce: herní ovladač oproti předchozí generaci vsadil spíše na protáhlejší tvary. Pro mě osobně to byl trochu nezvyk, největší problém jsem měl ze začátku s ovládáním bumperů, které mají těžší stisk. Také joysticky jdou poněkud více ztuha, navigační kříž trochu zbytečně při stisku cvaká. Uznávám však, že bych si na to časem asi zvykl, ovladač 360ky mi přesto však subjektivně sedí víc. Škoda té nulové zpětné kompatibility…

HDMI kabel působí velmi kvalitně, společně s rozhraním v konzoli podporuje přenos až 4K obrazu. Přiložený headset se sklopným mikrofonem je celkem solidní, připojuje se skrze USB z důvodu přítomných ovládacích prvků pro regulaci hlasitosti. Právě toto z něj dělá taktéž nekompatibilní příslušenství pro starší konzole.

Podobně jako u Xbox 360 (dále X360), tak i zde u Xbox One je napájecí trafo vyvedené externě. Je to ale pořádný pořízek. Ono vůbec všechno u One je tak nějak nezvykle větší. Když si to tak vezmeme: od ovladače, přes adaptér a Kinect, až po samotnou herní konzoli. Pravdou ovšem je, že jsme u zdroje ani u konzole žádné velké zahřívání v redakci nezaznamenali i po několika hodinách hraní.

Xbox One - nejen herní konzole, epicentrum zábavy

Než se pustíme do nějakého hodnocení, shrňme si, s jakou výbavou se Xbox One uvádí na trh. Rozepisování se však pro tentokrát vyhneme, o konzolích jsme již za poslední měsíce toho napsali až až, bude jistě postačit shrnující tabulka a případné obrázky.

 Mnoho uživatelů na internetu přirovnává Xbox One na základě fyzického provedení ke starým VHS rekordérům. A my jim v tomto ohledu musíme dát za pravdu. Po designové stránce není zrovna Xbox One nějaký skvost, na oficiálních fotografiích výrobce vypadá opravdu lépe než ve skutečnosti. Při srovnání se SLIM verzí X360 je to opravdu něco úplně jiného. Ono to však má své opodstatnění. I když se One tváří papírově jako next-gen herní konzole, ve své podstatě se snaží být něčím víc. 

Dostupná konektivita a obsah balení nám jasně říká, že Xbox One chce získat své čestné místo v domácnosti jako hlavní epicentrum zábavy. Hlasové ovládání a gesta (díky Kinect), možnost propojit se s dalšími zařízeními a jejich obraz přenášet do prostředí herní konzole (HDMI OUT), podpora pro DVD/Blu-Ray filmy, streamování internetových videí (YouTube) či realizovat telefonii (Skype) – to vše je jen ukázkou toho, do čeho bude Microsoft chtít dnes a zítra šlapat. Herní konzole už dávno není jednoúčelovým zařízením, podobně jako mobilní telefony je na cestě konzumenta multimediálního obsahu.

Xbox One podporuje uživatelské účty z X360, je možné být připojený současně na Xbox 360 a Xbox One, na dvou stejných konzolích přihlášení pod jedním účtem však možné už není. Jeden z problémů šedého dovozu Xbox One je nemožnost použít pro virtuální nakupování vlastní kreditní kartu, jedinou možností je Microsoft Point.

Pojďme hodnotit, klady a zápory

Začněme pozitivně. Výkon, výkon a zase výkon. Xbox One je neuvěřitelně svižný, ať už z hlediska instalace her (mimochodem lze některé hry spustit omezeně už po řádu desítek procent stahování ze Store, nemusí se čekat až na úplné stažení), tak samotného hraní či přehrávání multimédií. Prostředí ala Windows 8 je velmi intuitivní, skoky ze hry do jiné aplikace a zase zpět probíhají bez záškubu a nějakého zasekávání. Bezvadnou funkcí je určitě Snap, pomocí které si připnete televizi, internet, Store či Skype aj. k pravému rohu do úzkého sloupečku. Vášniví hráči, kteří se chtějí kochat svými neuvěřitelnými akcemi, jistě ocení i možnost nahrát si a zpětně pustit až (tuším) 30 vteřin svého hraní. Hlasové ovládání a gesta jsou jen další třešinkou pro pohodlnější ovládání této next-gen konzole.

A nyní negativa. Pevný disk není oficiálně vyměnitelný, respektive není to tak snadné (ala šuplík) jako u X360. O chlazení se stará axiální ventilátor, který teplý vzduch z pasivu vyfukuje víkem konzole ven – je to pěkný pracholap. Dále absence DLNA, nemožnost připojit USB storage, i přes exkluzivní tituly je celková nabídka her značně limitována, nemluvě o dostupnosti DEMO verzí, které by člověk spočítal na prstech jedné – max dvou rukou. No a hlavně nezapomenout zmínit absenci zpětné kompatibility her s předchozí generací.

Verdikt

Xbox One je bezpochyby důstojným nástupcem. Na druhou stranu pokud přemýšlíte o herní konzoli z dílny Microsoftu a nelákají vás zrovna věci jako hlasové ovládání či gesta, chcete zkrátka jen herní konzoli pro hraní her, sáhněte raději po X360. Nabídka her je bohatá, výkon i cena her a samotné konzole je solidní a přiměřená. Xbox One z šedého dovozu aktuálně vnímáme jen jako příležitost pro nadšence, kteří se nebojí sáhnout do kapsy nejen pro peníze na konzoli a na nákup omezeného množství herních titulů, jejichž cena se nedrží zrovna při zemi, ale chtějí od své konzole i něco víc multimediální konzumace. 

Poděkování

Xbox One