Původně měla být jejich mise jen krátkou ukázkou schopností Starlineru, který měl demonstrovat svou připravenost k rutinním letům. Namísto toho se však loď potýkala s úniky a problémy s motory, což nakonec vedlo k rozhodnutí přivést astronauty zpět jinou lodí – SpaceX Dragon.

Nečekaně dlouhá mise: Jak se to stalo?

Williams a Wilmore odstartovali na ISS v červnu 2024 v rámci testovací mise, která měla Boeing posunout vpřed v konkurenci se SpaceX. Boeing, který s NASA podepsal kontrakt v roce 2014, měl se Starlinerem poskytnout alternativní dopravu astronautů k ISS a v budoucnu i dál do Sluneční soustavy. SpaceX už svou první pilotovanou misi provedl v roce 2020, zatímco Boeing bojoval se zpožděními, technickými problémy a vysokými náklady.

Start v červnu 2024 měl být přelomovým momentem, který měl ukázat, že Starliner je konečně připravený. Jenže realita byla jiná. Už při příletu k ISS začaly problémy s dokováním a po připojení bylo jasné, že Starliner není ve stavu, který by umožňoval bezpečný návrat astronautů zpět na Zemi. Po sérii testů NASA a Boeing rozhodli, že nejlepší bude poslat loď zpět bez posádky a nechat astronauty na ISS.

To znamenalo jediné – Williams a Wilmore museli čekat na alternativní způsob návratu.

Náhradní plán: SpaceX Dragon místo Boeingu

NASA se obrátila na SpaceX, který již několik let úspěšně provozuje Crew Dragon. Po několika měsících plánování bylo rozhodnuto, že Williams a Wilmore se vrátí až na začátku roku 2025, aby na ISS nezůstala mezera v posádce.

Po 17hodinové cestě z ISS přistáli astronauti 5. března 2025 v Mexickém zálivu, v Dragonu od SpaceX. Tento moment znamenal hořkou porážku pro Boeing, který se měl stát rovnocenným konkurentem SpaceX, ale místo toho znovu ukázal své technické potíže.

Elon Musk a politické souvislosti k návratu astronautů

Celá mise však nenesla jen technické potíže, ale také se stala součástí politického sporu. Elon Musk, šéf SpaceX, prohlásil, že nabídl přivézt astronauty zpět mnohem dříve, ale že prezident Joe Biden tuto nabídku odmítl, aby tím ztížil práci Donaldu Trumpovi.

NASA, Bílý dům i bývalí vysocí představitelé NASA tuto informaci popřeli a tvrdili, že o žádné takové nabídce nevěděli. CNN dokonce informovala, že ani Bílý dům, ani NASA takovou nabídku nikdy neobdrželi.

Muskova slova však rozvířila debaty, zda rozhodování NASA skutečně není ovlivněno politickými zájmy namísto čistě vědeckých a bezpečnostních hledisek. Tento incident jen dokládá, jak moc se vesmírný průmysl, který byl kdysi doménou čistě vědeckého pokroku, stal součástí geopolitických a komerčních soubojů.