zdroj: Shutterstock

Mezinárodní vesmírná stanice je od Země vzdálená přes 400 km a je trvale osídlená lidskou posádkou, i když konec její životnosti se již pomalu blíží. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice již proběhlo mnoho nejrůznějších vědeckých výzkumů ve stavu bez tíže.

Co však na Mezinárodní vesmírné stanici trvale chybí, jsou zdravotníci či zdravotně vyškolený personál. Astronauti jsou proto odkázáni více méně sami na sebe a musí být dobře vyškolení v provádění první pomoci či základních lékařských ošetření.

Problém může ale být právě mikrogravitace, protože ta ztěžuje některé lékařské zákroky. Můžeme uvážit například kardiopulmonální resuscitaci (CPR), která se provádí, když přestane bít srdce a je tedy extrémně důležitá. Tato metoda zahrnuje, jak všichni dobře ví, sérii kompresí hrudníku kombinovanou s umělým dýcháním.

zdroj: ShutterStock

Jedna z obyvatelek Mezinárodní vesmírné stanice, Samantha Cristoforettiová, nedávno na Twitteru sdílela video, které nabízí pohled na to, jak se CPR ve vesmíru dá provést. Problémem může být již samotná hrudní komprese, která je ve vesmíru díky mikrogravitaci prakticky nemožná.

Astronautka však ukázala, jak se tento problém dá obejít. Může se totiž otočit hlavou dolů, vzepřít se o strop a tlačit na pacienta na zemi. Druhou metodou je využití stahujícího popruhu. Toto samozřejmě nejsou jediné metody, ale jsou to ty nejjednodušší na zrealizování. Jisté však je, že se bude muset vypracovat nějaký manuál s nárůstem civilních letů do vesmíru či s lety na jiná vesmírná tělesa.