Start rakety CZ-5B se základním modulem nové čínské stanice (CGTN/China National Space Administration)

Ke startu došlo v 5:23 SELČ (11:23 místního času). K oddělení modulu od nosiče pak v 5:31 a k rozložení fotovoltaických článků v 6:27. Plánovaná oběžná dráha je kruhová o výšce 370 km se sklonem 41° vůči rovníku. Stanice je v angličtině nazývána jen jako „Chinese large modular space station“ (Velká čínská modulární kosmická stanice), v minulosti bývala označována také jako Tchien-kung 3. Ohledně pádu rakety nyní připravujeme samostatný článek. 

K vynesení základního modulu Tchien-che tedy byla použita nejsilnější čínská raketa CZ-5B. Ta na výšku měří 56,97 m a při startu váží kolem 837 t. První stupeň pohání dvojice kyslíko-vodíkových motorů YF-77 s celkovým tahem 1 020 kN. K němu náleží čtveřice urychlovacích bloků, tzv. boosterů, každý poháněný dvojicí naopak kyslíko-kerosinových motorů YF-100 o tahu 2 400 kN taktéž u hladiny moře. Celkový tah tedy při startu přesahuje 10,6 MN. Zajímavé je, že u použité varianty nosiče chybí horní stupeň a urychlení na oběžnou dráhu zajišťuje 1. centrální stupeň.

Modul Tchien-che (Nebeská harmonie) je na první pohled podobný bývalým sovětským orbitálním stanicím typu DOS. Délka modulu je 16,6 m, průměr 4,2/2,8 m (v užší části) a hmotnost 22 t.

Neoficiální technický popis

Nová čínská orbitální stanice bývá srovnávána s bývalou ruskou orbitální stanicí MIR. Oproti ní má ovšem mít zhruba poloviční hmotnost (nepočítáme-li nákladní a pilotované lodě k ní připojené). Je nicméně první čínskou modulovou orbitální stanicí. Obě předchozí stanice totiž byly určené pouze k připojování pilotovaných a nákladních lodí a ani se u nich nepočítalo s dalším rozšiřováním. Tou byla Tchien-kung 1 vypuštěná v roce 2011.

Už v listopadu téhož roku u ní zkušebně zadokovala loď Šen-čou 8 ještě bez posádky. Ta poprvé na stanici přilétla v lodi Šen-čou 9 v červnu následující roku a o rok později následovala další pilotovaná loď Šen-čou 10. Stanice shořela nekontrolovatelně v atmosféře v roce 2018. Ještě předtím, v roce 2016 Čína vypustila druhou orbitální stanici Tchien-kung 2. ýK ní letěla pouze jediná pilotovaná loď a to Šen-čou 11. Stanice poté už kontrolovaně zanikla o rok později.

Základní modul Tchien-che během příprav ke startu

Už na druhou polovinu května je plánován první let kosmické nákladní lodi Tchien-čou, která se má ke stanici připojit autonomně. Začátkem června pak má odstartovat raketa s lodí Šen-čou s již tříčlennou posádkou tvořenou jedním zkušeným taikonautem a dvěma nováčky.

Jen pro letošní a příští rok je v plánu dalších deset misí – vypuštění dvou modulů, čtyř nákladní a zároveň čtyř pilotovaných lodí. Právě laboratorní moduly Wen-tchien (Pátrání po nebesích) a druhý laboratorní modul Meng-tchien (Snění o nebesích) se stanou nedílnou součástí stanice. Po dokončení má poskytovat životní a pracovní prostor trojčlenným posádkou na dobu až 6 měsíců. Životnost stanice je plánována na deset let.

Vizualizace plánované podoby čínské stanice (UN Office for Outer Space Affairs / China Manned Space Engineering Office)

Už na rok 2024 je plánováno vynesení teleskopu Xuntian se zrcadlem o průměru 2,4 m. Oproti Hubblově dalekohledu, který má stejný průměr, však má mít čínský dalekohled podstatně širší zorné pole. Fungovat má v podstatě jako nezávislý modul – na oběžné dráze tedy bude poblíž stanice s možností se k ní připojit například v případě potřeby opravy, či vylepšení.