Nová vesmírná stanice má být umístěna v tzv. cislunárním prostoru. Toto umístění bude zajímavé pro různé vědecké studie a experimenty. Posádka obydlující cislunární stanici totiž bude plně vystavena kosmickému záření, protože stanici už nebude chránit magnetosféra Země jako v případě ISS.

Budoucí posádku stanice mají tvořit celkem čtyři astronauti, kteří mohou cislunární stanici obývat zhruba po dobu 90 dní bez doplnění zásob.

Cislunární stanice se má skládat ze dvou obytných modulů, které pojmou čtveřici kosmonautů. Dále jednoho PBB (Power and Propulsion Bus) modulu, který se postará o dodávky energie (plus komunikační prostředky pro obytné moduly) a zajistí manévrovatelnost stanice, protože bude disponovat motory. Součástí PBB modulu bude i robotická paže. Nebude chybět samozřejmě ani přechodový modul vybavený dokovacími porty. 

V případě PBB modulu má jít o projekt NASA, ESA a CSA a k Měsíci dopraví tento modul americká super-raketa SLS v roce 2023. Obytné 7tunové moduly mají být společným projektem ESA, JAXA a NASA a dopraví je k Měsíci raketa SLS v roce 2024 a 2025. Přechodový modul od Roskosmosu dopraví ruská raketa Angara-5 k Měsíci v roce 2025 nebo 2026.

Posádku na cislunární stanici pak dopraví loď Orion nebo ruský nástupce Sojuzu PPTS. Nová vesmírná stanice se má stát odrazovým můstkem k pilotovaným letům na Mars, a k dalším letům v rámci průzkumu naší sluneční soustavy.