Americká vesmírná agentura NASA oznámila významný posun ve vývoji počítačů pro kosmické mise. Nový procesor určený pro provoz v hlubokém vesmíru podle prvních testů dosahuje až pětisetnásobného výkonu oproti současným radiačně odolným systémům, které dnes používají sondy a další vesmírná technika.

Na projektu pracuje Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii společně se společností Microchip Technology Inc. z Arizony. Vývoj probíhá v rámci programu Game Changing Development pod vedením NASA Langley Research Center ve Virginii.

První veřejné informace NASA zveřejnila 16. května 2026 a největší pozornost okamžitě vzbudilo tvrzení, že nový čip by mohl umožnit mnohem větší autonomii kosmických lodí. Jinými slovy, budoucí sondy nebo vozítka by nemusely čekat na pokyny ze Země a část rozhodování zvládly samy pomocí umělé inteligence.

Počítač do vesmíru musí přežít téměř všechno

Výkon je jen jedna část celé technologie. Ve vesmíru totiž elektroniku ohrožuje silná radiace, extrémní teploty i prudké otřesy při startu a přistání. Právě proto NASA stále používá výrazně starší procesory než běžná spotřební elektronika na Zemi.

Nový systém označovaný jako High Performance Spaceflight Computing processor je navržený jako takzvaný system-on-a-chip. Jde o řešení, které spojuje hlavní části počítače do jediného kompaktního čipu. Podobnou architekturu používají například moderní smartphony nebo tablety, jenže vesmírná verze musí fungovat roky bez servisního zásahu miliony kilometrů od Země.

Testování probíhá od února 2026 v laboratořích JPL. Inženýři simulují radiační zátěž, teplotní šoky i podmínky odpovídající přistání na jiných planetách. Projektový manažer Jim Butler uvedl, že tým využívá skutečné scénáře přistání z minulých misí NASA, aby ověřil schopnost procesoru zpracovávat obrovské objemy dat ze senzorů v reálném čase.

Právě rychlost zpracování dat může být jedním z největších přínosů celé technologie. Současné sondy často posílají obrovské množství informací zpět na Zemi, kde se teprve analyzují. Nový procesor by ale mohl velkou část práce zvládnout přímo na palubě.

AI ve vesmíru přestává být sci-fi

NASA otevřeně mluví o tom, že nový čip počítá s využitím umělé inteligence během budoucích misí. To je důležité hlavně u vzdálených expedic, kde komunikace se Zemí trvá dlouhé minuty nebo dokonce hodiny.

Například signál mezi Zemí a Marsem může cestovat i více než 20 minut jedním směrem. Pokud se tedy rover nebo kosmická loď dostane do nečekané situace, není možné čekat na okamžitou reakci operátorů na Zemi. Právě tady má nový systém sehrát zásadní roli.

Eugene Schwanbeck z programu Game Changing Development uvedl, že NASA chce vytvořit flexibilní a vysoce výkonný systém schopný zvládat budoucí náročné mise. Technologie má podle agentury pomoci nejen robotickým sondám, ale i pilotovaným expedicím k Měsíci a Marsu.

Zajímavé je také to, že Microchip Technology plánuje část zkušeností z projektu využít i na Zemi. Výsledky vývoje by se mohly promítnout například do letectví nebo automobilového průmyslu.

NASA zatím neoznámila konkrétní datum prvního ostrého nasazení procesoru ve vesmíru. Pokud ale další měsíce testování dopadnou úspěšně, může právě tento nenápadný čip výrazně změnit podobu budoucího dobývání vesmíru.