Pojďme se podívat na pětici těch nejpoužívanějších, stručně si ale na konci představíme i několik dalších jmen, která by neměla v této souvislosti zůstat zapomenuta.

Největšími sociálními sítěmi dneška jsou Facebook, Twitter, Google+, LinkedIn a YouTube, tedy pokud nebudeme počítat lokální sítě asijského původu, se kterými v našich končinách vůbec nepřijdete do styku. Každá síť z této pětice má svá specifika, neobvyklé poslání nebo unikátní poznávací znamení, kterým se od ostatních odlišuje. Na paty se jim ale dotahují další menší sítě, některé z nich dokonce velmi rychle. 

Takových sítí jsou desítky a desítky, a budeme-li počítat i ty asijské, uvádí jich seznam na Wikipedii kolem 220. A to lze předpokládat, že ani zde spolehlivě nenalezneme zmínky o všech stránkách, které obsahují prvky sociálních sítí. V odkazovaném seznamu se například nenachází Reddit, který je obvykle mezi sociální sítě zařazován, přestože svou formou je někde mezi sociálním agregátorem zpráv a diskuzním fórem.

A než se na sociální sítě podíváme detailněji, přísluší zmínit ještě jednu drobnost pro ujasnění pojmů - aktivním uživatelem se tradičně rozumí uživatel, který stránku využívá alespoň jednou měsíčně. V tomto významu je slovní spojení použito i v tomto textu.

Facebook

Když Mark Zuckerberg, tehdy student prvního ročníku Harvardu, zakládal v únoru 2004 podivnou webovou stránku TheFacebook.com, těžko předpokládal, jakého úspěchu s ní jednou dosáhne. Místo toho se zaměřoval na mladé lidi, studenty vysokých škol, a jeho plán byl vytvořit sociální síť pro všech 15 milionů vysokoškoláků, co jich v USA je.

Vzhledem k rychlému růstu a popularitě, které se TheFacebook záhy mezi studenty dočkal, se Zuckerberg rozhodl otevřít stavidla "své" sociální sítě pro širokou veřejnost, k čemuž došlo v roce 2006. Od té doby společnost dále rostla a získávala další a další uživatele ve všech koutech světa. Samozřejmě s výjimkou několika zemí, které americkou sociální síť z politických důvodů zablokovaly.

Zatímco se největší sociální síť světa pomalu blíží neuvěřitelné miliardě aktivních uživatelů, stihla v květnu tohoto roku svým vstupem na burzu překonat i několik ekonomických rekordů. Předně, s více než 100 miliardami dolarů šlo o nejdražší společnost v historii pokud jde o tržní ocenění pro vstup na burzu (vypočítané jako upisovací cena akcií vynásobená jejich celkovým počtem). Kromě toho ale Facebook dosáhnul i do top pět společností v historii, které od investorů vybraly svou první veřejnou nabídkou akcií (anglicky tzv. IPO) vůbec nejvíc peněz. Nic na tom už zpětně nezmění ani fakt, že za tři měsíce od vstupu na burzu Facebook výrazně ztrácel na hodnotě a nyní se jeho cena pohybuje jen někde kolem 50 miliard dolarů. Tedy na méně než polovině jeho ceny při počátku veřejného obchodování.

Facebook se za dobu své existence stal v podstatě synonymem pro sociální síť, řada méně zběhlých internetových uživatelů totiž jinou vůbec nezná. Ve většině zemí, kde ho již uživatelé objevili před delší dobou, tedy hlavně Severní Amerika  Západní Evropa, Facebook aktivně používá kolem poloviny internetové populace a třetina až polovina všech obyvatel těchto zemí. V České republice je podle analytické společnosti SocialBakers (mimochodem české firmy) aktuálně přibližně 3.7 milionu aktivních uživatelů. 

Twitter

I Twitter původně měl být něčím jiným, než co se ze služby nakonec vyklubalo. Původní plán služby, která v roce 2006 nesla ještě název "twttr", byla publikační platform pro telefony. Pokud ale mluvíme o telefonech, dost možná si pamatujete, že v roce 2006 ještě nemohla být řeč o telefonech chytrých. Apple sice již druhým rokem pracoval na iPhonu, do jeho představení veřejnosti ale stále ještě rok chyběl, a i těm nejvýkonnějším přístrojům na trhu do dnešních chytrých telefonů leccos chybělo.

I z těchto důvodů byla myšlenka, se kterou si zakladatelé twttru pohrávali, zaměřena na publikování pomocí SMS zpráv. Taková SMS zpráva má nějakých 160 znaků, z nich si část chcete rezervovat na systémová data. Rozumným kompromisem se tedy zdá na samotný text publikované zprávy vyhradit 140 znaků. To také Twitter udělal, jenomže od publikace pouze přes telefony nakonec ustoupil a vytvořil i klasické webové rozhraní.

Limit znaků ve zprávách už ale na 140 znacích zůstal dodnes a stal se základním definujícím znakem Twitteru. Stal se také jeho velkou výhodou a důvodem, proč spousta profesionálů Twitter pro svou komunikaci preferuje před jinými podobnými službami. Omezení zpráv na 140 znaků totiž zaručuje jejich maximální stručnost a to, že jdou rovnou k věci bez zbytečných řečí okolo.

Současný Twitter opět z velké části funguje přes mobilní telefony, v dnešní době ale již ne přes SMS zprávy, ale přes mobilní aplikace na chytrých telefonech. Na druhou stranu ale znakový limit Twitteru teoreticky umožňuje expanzi i do těch zemí, kde chytré telefony ani internet a osobní počítače zatím příliš rozšířené nejsou.

Google+

I Google+ má svoji unikátní charakteristiku, které jej odlišuje od ostatních sítí. Ve své podstatě totiž nejde primárně o sociální síť, přestože svým uživatelům funkce sociální sítě nabízí. Cílem Googlu v případě této služby, kterou společnost uvedla na konci července loňského roku, nebylo totiž konkurovat zaběhnutým jménům jako jsou Facebook, Twitter a LinkedIn. Naopak dokonce Google tyto společnosti vyzýval ke spolupráci, i když v té době nebylo zcela zřejmé, jak moc věřil v úspěch takové nabídky a jak moc šlo jen o mediální vyjádření za účelem dobrého PR.

Místo klasické sociální sítě se totiž Google zaměřil na to, aby vytvořil pro všechny své služby jednotnou sociální kostru, která by byla společná napříč všemi jeho službami. Tato kostra by obsahovala jednotný login do všech služeb a mapu sociálních vazeb mezi uživateli. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, potom vcelku logicky bylo vytvořit sociální síť, tu následně integrovat do všech ostatních produktů, od vyhledávání, přes Picasa (nyní Google Photos) až po YouTube.

Taková jednotná sociální vrstva napříč všemi službami Google umožňuje vědět víc o svých uživatelích. Na základě toho jim může poskytnout personalizovanější (na míru ušité) služby a samozřejmě také lépe na ně zacílit reklamu. Není přitom žádným tajemstvím, že personalizované služby lépe udrží pozornost uživatelů a úzce zacílená reklama vydělává více peněz. Pro Google jednoznačně výhra na obou frontách, nehledě na to, že lidé nakonec navštěvují i přímo sociální síť, která je spíš jakýmsi vedlejším produktem nastíněné strategie.

LinkedIn

LinkedIn je v naší pětici takovým dědečkem sociálních sítí, je totiž v jejím rámci nejstarší. První impulz k jeho tvorbě přišel již v roce 2002, oficiální spuštění potom nastalo v květnu roku 2003.

Poznávacím znamením této sítě je, že neslouží k běžnému socializování jako sítě ostatní, je již ze své podstaty a svým hlavním účelem zaměřena na navazování kontaktů pracovních a profesionálních. I proto je LinkedIn výrazně méně populární mezi mladšími uživateli, podle nedávné studie Royal Pingdom je bezmála 80 procent jeho uživatelů ve věku 35 a více let. S tím souvisí i věkový průměr LinkedIn, který činí 44 let a je mezi všemi sociálními sítěmi nejvyšší.

Počet aktivních uživatelů sice LinkedIn neuvádí, jsou ale k dispozici některá data o jeho návštěvnosti. V roce 2010 Quantcast mluvil o měsíčním počtu unikátů 47.6 milionů, z toho 21.4 milionů ze Spojených států. Do roku 2011 se počet návštěvníků ze Spojených států zvýšil na 33.9 milionu. Na konci druhého čtvrtletí 2012 potom comScore uvádělo globální měsíční návštěvnost LinkedIn 106 milionů unikátů.

I LinkedIn se v nedávné době vypravilo na burzu, profesionální sociální síť se začala obchodovat na burze v New Yorku přesně rok před Facebookem, v květnu 2011.

Badoo

Badoo založil nepříliš známý ruský podnikatel Andry Andreev nedlouho potom, co se přestěhoval ze Španělska, kde několik let žil, do Londýna. Proto se v metropoli Velké Británie nachází i hlavní sídlo Badoo, které převážně funguje z místní centrály. Seznamovací sociální síť, která je podle slov svého zakladatele určena pro "dobrodružství kolem poznávání nových lidí", ale má pobočky i v dalších velkých světových metropolích. Jenou z prvních lokalizací bylo Španělsko, kde služba dlouhou dobu fungovala pouze na sdílení fotografií. Když ale Andreev zkusil seznamovací model i zde, velmi rychle se s ním ujal, a Badoo funguje jako seznamka i v zemi na samém jihu Evropy. Další pobočky má Badoo v Miami v USA, v Moskvě, na Maltě, na Kypru a také v Praze. Stejně tak je síť lokalizována do češtiny, slověnštiny a několika desítek dalších jazyků.

Pokud jde o obchodní model, Badoo vydělává na tom, že svým uživatelům umožňuje placené zviditelnění. Za cenu v řádu jednotek dolarů či eur mohou svůj profil posunout na stránce na viditelnější pozice, kde mají větší šanci, že si jich někdo z ostatních uživatelů všimne.

Badoo patří svým zaměřením na seznamování a poznávání nových lidí mezi velmi specifické sociální sítě, je totiž na hranici seznamky. A ty čiré se mezi sociální sítě obvykle nezařazují.

YouTube

Zařazení YouTube mezi sociální sítě není také docela jednoznačné. Stránka ale obsahuje řadu sociálních prvků, slouží pro publikaci obsahu (přestože pouze videoobsahu) a pyšní se ohromnou návštěvností, proto by v našem seznamu neměla chybět. Na YouTube uživatelé mají svůj profil (tzv. kanál), kde se mohou stručně představit a sdílet zde svoje videa. Každé video může na unikátní webové adrese vidět kdokoliv, kromě toho ale mohou jiní uživatelé libovolný kanál sledovat a nově zveřejněná videa cíleně odebírat. Na profilu alias kanálu lze také publikovat textové statusy.

Možnosti sociálních sítí též připomínají stránky videí, kde lze komentovat a odpovídat na komentáře ostatních uživatelů. Vkládat lze i videokomentáře, kdy na video uživatel odpovídá vlastním videem, reakcí specifickou ve světě sociálních sítí právě pro YouTube.

Pokud jde o historii, YouTube založila trojice bývalých zaměstnanců PayPalu v únoru 2005. Prvním publikovaným videem se stal záznam návštěvy zoo, kde Jawed Karim, jeden ze spoluzakladatelů, mluví o tom, že "slon má opravdu, opravdu, opravdu dlouhý chobot".

V listopadu 2006, pouhý rok a půl po založení, YouTube koupila společnost Google za 1.65 miliardy dolarů. YouTube se tak zařadilo mezi největší a nejslavnější akvizice Silikonového údolí. Od té doby funguje pod taktovkou Googlu, kterému se mimo jiné povedlo zavedením reklamy a dělením zisků z ní s majiteli autorských práv vyřešit palčivý problém s nelegálním nahráváním hudebních klipů a dalšího chráněného obsahu.

Kdo je další?

Jak už je naznačeno v úvodu, sociálních sítí jsou na světě skutečně stovky. Například ty čínské, mezi kterými vyčnívá RenRen se 160 miliony registrovaných uživatelů a mikroblogovací (po vzoru Twitteru) Sina Weibo a Tencent Weibo, obě s uživatelskou základnou pohybující se v rozmezí 250 až 300 milionů registrovaných uživatelů.

Na západě zase raketovou rychlostí roste Pinterest, který již v USA pravidelně navštěvuje pětina žen a celosvětově se pohybuje někde kolem 100 milionů aktivních uživatelů. Pinterest svou obrazovou formou přitahuje hlavně ženy, ty tvoří čtyři pětiny jeho uživatelské základny. Zapomenout nelze ani na MySpace, kdysi největší sociální síť a jednoho z průkopníků celého konceptu, které sice vytrvale ztrácí, stále se ale drží na desítkách milionů aktivních návštěvníků a navíc v současnosti pod novým majitelem a vedením připravuje pokus o comeback.

A alespoň orientačně se sluší zmínit googlovský Orkut, populární v Jižní Americe, ruské VKontakte, klona Facebooku, který v nejvýchodnější oblasti Evropy a na severu Asie válcuje počtem uživatelů Facebook, a také menší americké sítě Tumblr, Hi5, StumbleUpon, Yelp, Reddit a Quora. 

Fenomén sociálních sítí je, budeme-li pátrat až ke kořenům, starý nejméně od poloviny devadesátých let, tedy budeme-li počítat pouze ty internetové. Za tu dobu prošly služby se sociálními prvky velkou proměnou. Na druhou stranu ale, jakkoli se měnily, jsou tu s námi stále a všechno nasvědčuje tomu, že ještě nějakou dobu budou

Důvodem je to, že lidská potřeba socializace a kontaktu je příliš silná a že internet je k jejímu uspokojení natolik praktickým nástrojem, že se tu vždy dočká svého uplatnění. Ať už v případě vztahů s přáteli a rodinou, jako je tomu u Facebooku, profesionálních vztahů, jako u LinkedIn, seznamování, jako u Badoo, nebo pro cokoliv jiného. 

Každá sociální síť se snaží udržet si své uživatele tím, že je trochu jiná než ostatní, a těm úspěšným se to také daří. Zároveň platí, že co úspěšná sociální síť, to nový a trochu jiný model socializace, a že každá z těchto sítí uspokojuje specifickou potřebu, kterou její uživatelé skoro jistě měli ještě dávno předtím, než taková síť nebo i nápad na ní vůbec vznikla. A tak je pravděpodobné, že ať už v současné podobě, nebo v nějaké jiné, s námi sociální sítě zůstanou i v následujících desetiletích.