Nejvyšší soud Spojených států vrací k nižším soudům případy týkající se dvou státních zákonů, které by mohly výrazně ovlivnit moderování obsahu na sociálních médiích. Jedná se o zákony z Texasu a Floridy, které omezují možnosti společností provozujícíh sociální sítě kontrolovat a regulovat obsah na svých platformách. Tyto případy se vrátily k nižším soudům poté, co Nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že dosavadní rozhodnutí nedostatečně zohlednila dopad těchto zákonů na První dodatek Ústavy.

Texaský zákon, přijatý v roce 2021, dává uživatelům možnost žalovat velké společnosti sociálních sítí za údajnou „cenzuru“ jejich politických názorů. Tento zákon byl pozastaven Nejvyšším soudem v roce 2022 po právní výzvě. Podobný zákon byl přijat na Floridě, kde má penalizovat společnosti sociálních médií za zákaz politiků. I tento zákon byl pozastaven a čeká na právní posouzení.

Zdroj: Shutterstock

Oba zákony byly napadeny organizací NetChoice, která zastupuje významné technologické společnosti jako Meta, Google a X. NetChoice tvrdí, že zákony jsou protiústavní a výrazně by omezily schopnost těchto platforem provádět jakékoli moderování obsahu. Proti těmto zákonům se postavila i Bidenova administrativa, která označila rozhodnutí Nejvyššího soudu za „vítězství pro práva Prvního dodatku online“.

Podle soudkyně Eleny Kagan se nižší soudy ve svých rozhodnutích zaměřily pouze na to, zda státní zákon může regulovat praktiky moderování obsahu používané na sociálních sítích, jako je News Feed na Facebooku. Nicméně tyto soudy neřešily celkový rozsah činností, které zákony pokrývají, a nepoměřovaly ústavní aspekty proti těm neústavním. Kagan zdůraznila, že důsledky těchto zákonů mohou mít širší dopad i na jiné části sociálních médií, které nejsou ovlivněny algoritmickým řazením nebo moderováním obsahu, jako jsou přímé zprávy.

Toto rozhodnutí znamená, že nižší soudy musí provést důkladnou analýzu a zvážit všechny ústavní otázky, což může vést k tomu, že se případ v budoucnu opět vrátí k Nejvyššímu soudu. „Je zde ještě mnoho práce na těchto případech, ale tato práce musí být provedena v souladu s Prvním dodatkem, který je závazný i pro sociální média,“ napsala Kagan.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak zdůrazňuje nutnost pečlivého posouzení a vyvážení práv uživatelů sociálních médií a schopností platforem moderovat obsah, aby byla zachována svoboda projevu chráněná Prvním dodatkem.