Unikátní vzorek z údolí marťanské řeky

Skála, kterou rover Perseverance shromáždil 21. července, pochází z oblasti, kde kdysi tekla marťanská řeka. Tento vzorek, o rozměrech 3,2 stopy krát 2 stopy, vykazuje velké bílé žíly síranu vápenatého, což naznačuje, že vodní tok skutečně proudil touto horninou. Důležitější jsou však milimetrové značky na povrchu skály, připomínající "leopardí skvrny". Na Zemi se podobné struktury vyskytují v sedimentárních horninách, kde dochází k chemickým reakcím, které mění hematit na bílý minerál. Tyto reakce uvolňují železo a fosfát, potenciální zdroje energie pro mikroby.

Zdroj: Shutterstock

Analýza nástrojem PIXL

Rover Perseverance je vybaven nástrojem Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL), který již určil, že černé prstence kolem těchto skvrn obsahují železo a fosfát. Tento objev je fascinující, ale zatím nestačí k potvrzení biologického původu skvrn. "Nyní nemůžeme s jistotou říct, že jsme objevili život na Marsu," řekla Katie Stack Morganová, zástupkyně projektového vědce. "Skvrny mohou být výsledkem nebiologických procesů, a proto potřebujeme další studie a údaje."

Výzvy návratu vzorků na Zemi

Vzorky, které Perseverance sesbíral, včetně vzorku Cheyava Falls, se zatím nevrátily na Zemi. Mise Mars Sample Return je opožděná a návrat se předpokládá až kolem roku 2040, místo původně plánovaného začátku 2030. NASA nedávno oslovila letecké společnosti s žádostí o alternativní řešení pro rychlejší dopravu vzorků na Zemi a plánuje financovat studie, které by měly proběhnout koncem tohoto roku.

Předtím než vědci mohou prohlásit, že skvrny na vzorku Cheyava Falls jsou důkazem dávného života na Marsu, je nutné provést rozsáhlé testy. Tyto testy musí vyloučit kontaminaci a nebiologické procesy, které by mohly vysvětlit přítomnost skvrn. Teprve poté bude možné učinit závěry o tom, zda jde skutečně o stopy starověkého života.